Obsádky vodních ploch

Obsádky vodních ploch vybudovaných či rekonstruovaných za finanční podpory OPŽP

AOPK ČR jakožto administrátor a garant stanovuje podmínky a doporučení k provedení a provozování jednotlivých záměrů. Cílem těchto je naplnění hlavního cíle dotačního titulu – podpora přírodě blízkých útvarů a bioty. Pokud žadatel uspěje a obdrží finanční podporu na plánovanou akci, nedostává peníze na vybudování či obnovu rybníka, ale na vytvoření stanoviště volně žijících organizmů. Retenční prostor je tedy pouze kompromisním nástrojem, nikoli cílem tohoto dotačního titulu. Snahou omezení včetně následného hospodaření je tedy vytvoření prostoru pro udržení volně žijících organizmů. Ryby jsou úspěšnými potravními konkurenty, nebo konzumenti volně žijících rostlin a živočichů. Dnešní obvyklé hospodářské obsádky mívají nepříznivý vliv na kvalitu vody, především co se týče zakalení. To je důvodem proč stanovujeme omezení i v rybářském hospodaření. Níže uvádíme přehled hlavních omezení, se kterými se mohou úspěšní žadatelé setkat:

  • Omezení na podzimní výlovy, většinou v termínu září – říjen. Jarní výlovy jsou zejména rizikové z pohledu rozmnožování obojživelníků. Velmi časný výlov může také vystavit zátopu a zejména mělkovodí (jež je většinou přírodovědně nejcennější) mrazům. Ochrana obnažených částí rybníka před mrazy je důvodem stanovování nejzazšího možného termínu podzimních výlovů.
  • Vynechání obsádky zejména kapra v první (v některých případech 2-3) sezónách. Cílem je částečná obnova mokřadní vegetace, a to včetně formací tuhých druhů (rákos, orobinec). Jejich obnova je vhodná v mělkovodí a je důležitá pro dostatečné oživení. Počet sezón pak vyplývá z velikosti zásahu do porostů, tvarování mělkovodí a z ponechané plochy litorální vegetace. Obecně lze shrnout, že čím budou vytvořeny lepší podmínky pro rozvoj mokřadní vegetace nebo bude ponechána dostatečná plocha porostů, počet sezón se bude zkracovat. Jedna sezóna pak slouží ponejvíce k „zatažení“ okrajů porostů, které byly zasaženy např. odbahňováním.
  • Vyloučení některých druhů, zejména kapra, nebo jeho starších ročníků z obsádky. Malá velikost rybníka, nedostatek mělkovodí, napjatá vodní bilance atp. Mohou vést k tomu, že vodní nádrž nebude schopna zajistit dostatečný rozvoj společenstev volně žijících organizmů za přítomnosti zejména těžšího kapra či amura. Častým případem jsou návesní rybníky, které jsou spíše menší, bez přirozených břehů a litorální vegetace. Vyloučení některých dalších druhů ryb vyplývá z několika příčin: v nádržích by měl být podporován výskyt pouze původních druhů živočichů, některé naše původní druhy v uzavřených vodách dokážou vytvářet populace tak početné, že jejich nepříznivý vliv na ostatní živočichy se jeví nepříznivým.
  • Omezování velikosti rybích obsádek. Rybí obsádka by neměla zkonzumovat veškerou produkci potravy v rybníce (hrubý plankton, bentos, aj.) a významněji zhoršovat kvalitu vody (např. kalení vody).
  • Omezení doby nebo místa pro sportovní rybolov, omezení odlovu dravců. Absence každoročních výlovů se jeví pro samovolný rozvoj běžných mokřadních společenstev spíše příznivě. Přesto má svá úskalí v podobě ať možného hromadění nasazovaných a neodlovených ryb v průběhu několika sezón, tak možného namnožení nežádoucích druhů. Pohyb rybářů v blízkosti vody a vytváření lovných míst na březích může narušovat např. hnízdění ptáků nebo rozvoj mokřadní a břehové vegetace. S rizikem masového výskytu nevhodných druhů ryb souvisí omezení lovu vhodných druhů dravců, kteří mají biomeliorační úlohu.

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt