Regionální pracoviště Střední Čechy >> Péče o přírodu a krajinu >> Maloplošná zvláště chráněná území

Maloplošná zvláště chráněná území

Na území bývalého Středočeského kraje je 200 zvláště chráněných území, v hlavním městě Praze 89 maloplošných chráněných území. Tato chráněná území jsou v několika kategoriích - přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP), národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památky (NPP).Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje 4 kategorie MCHÚ:

  • národní přírodní rezervace (NPR)
  • národní přírodní památka (NPP)
  • přírodní rezervace (PR)
  • přírodní památka (PP)

AOPK ČR - oddělení Ústředního seznamu ochrany přírody (USOP) spravuje digitální archiv chráněných objektů. Zde lze vyhledávat podle kódu, názvu, příslušného orgánu přírody a podle územní lokalizace (kraj, okres, obec). Bližší informace jsou vysvětleny na stránkách Archivu ÚSOP.

Přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) vyhlašují od 1.1.2003 krajské úřady, které současně stanovují bližší ochranné podmínky a zajišťují péči o ně

MCHÚ národních kategorií (NPR a NPP) vyhlašuje MŽP ČR, péči o ně včetně provádění managementu zajišťuje AOPK ČR (územně příslušné Správy CHKO).
Ve Středočeském kraji jsou to území:

 

NPP Bilichovské údolí

NPR Polabská černava

NPP Cikánský dolík

NPP Radouč

NPP Čtvrtě

NPP Rečkov

NPR Drbákov - Albertovy skály

NPP Rybníček u Hořan

NPP Holý vrch

NPP Slatinná louka u Velenky

NPR Hrabanovská černava

NPP V jezírkách

NPP Kaňk (Na Vrších)

NPR Ve Studeném

NPP Klokočka

NPP Větrušické rokle

NPR Libický luh

NPR Voděradské bučiny

NPP Medník

NPR Žehuňská obora

NPR Pochvalovská stráň

NPP Žehuňský rybník

V Praze jsou to územi:

 

NPP Barrandovské skály

NPP Požáry

NPP Cikánka

NPP U Nového mlýna

NPP Dalejský profil

NPP Letňanské letiště

NPP Lochkovský profil

 

NPP Bilichovské údolí

Rozloha: 1, 70 ha

Okres: Kladno

Katastrální území: Bilichov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Okroticová bučina na jižním svahu údolí levého přítoku Zlonického potoka jihozápadně od Malého Bilichova. Na rozhraní opuk a jílovců je tu vytvořen důležitý pramenný systém, který podnítil vznik menších sesuvů. V již jmenovaném společenstvu je k buku přimíšena jedle (i vysazený smrk) v podrostu s žindavou evropskou, válečkou lesní, svízelem okrouhlolistým, okroticí bílou a o. červenou. Nejvýznamnějším druhem je kýchavice černá, která zde roste na jedné ze svých nejzápadnějších lokalit. Její populace je početná a vitální. Z hub je odsud známé velmi vzácné ouško černohnědé. Fauna nebyla blíže zkoumána.

NPP Cikánský dolík

Rozloha: 0, 52 ha

Okres: Kladno

Katastrální území: Bílichov

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Ostřicovo – mechové svahové slatiniště nad levým břehem Samotínského potoka severovýchodně od Bílichova. Bezlesí (v minulosti udržované pastvou) uprostřed velkého lesního komplexu. Lokalita se rozkládá na pramenném horizontu (na styku písčito – vápnitých a glaukonitických slínovců), ve strouhách se tvoří vápenné sintry. Kolem struh jsou časté druhy vápnitých mokřadů jako ostřice Davalova, vzácná lněnka zobánkatá a šášina černavá. Na vysýchavých místech roste společenstvo, které je možno přiřadit ke svazu Molinion s bezkolencem modrým, bělozářkou větvitou, pcháčem panonským, ostřicí chabou atd. Na dně údolí je řídká slatinná olšina.

NPR Čtvrtě

Rozloha: 95, 29 ha

Okres: Nymburk

Katastrální území: Mcely

Důvod ochrany: Lesní komplex rozkládající se na jižním okraji plošiny a jejích jižních svazích mezi obcemi Studce a Mcely. Geomorfologická a geologická pestrost je příčinou i různorodosti vyskytujících se společenstev. Horní plochá část území je tvořena čtvrtohorními (starší pleistocén) terasami Jizery (kyselé a propustné štěrkopísky) – na nich převládají bukové doubravy, na hranách svahů lipové doubravy. Pod štěrkopísky se uplatňují nepropustné křídové (střední a svrchní turon) slínovce vystupující na svazích strmých roklí. Na jejich rozhraní leží vodonosný horizont s četnými prameništi a mokřady s pěnovcovými inkrustacemi z vysráženého uhličitanu vápenatého – v těchto polohách rostou podmáčené olšiny s hojnou bledulí jarní. Svahy na křídových horninách porůstá mozaika společenstev, v níž převažuje pro Polabí charakteristický typ eutrofních jasano-lipových doubrav s bohatou kombinací druhů. Jsou to např. třemdava bílá, kamejka modronachová, vemeník dvoulistý, okrotice bílá i červená, vstavač nachový, několik druhů kruštíků. Na území NPR rostou i dva památné stromy: buk lesní a dřín obecný (zde výjimečně stromového vzrůstu). Přímo v území se rozkládá hradiště, další těsně za jeho hranicí.

NPR Drbákov – Albertovy skály

Rozloha: 64, 29 ha

Okres: Příbram

Katastrální území: Nalžovické Podhájí

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Západně a severně orientované skalnaté svahy na pravém břehu Vltavy severozápadně od Nalžovického Podhájí. Území je součástí významné migrační cesty teplomilných a horských druhů rostlin a ukázkou zachovalých přirozených ekosystémů. Typ vegetace je závislý na tvaru, orientaci svahů vůči světovým stranám, na hloubce půdy. Na výslunných svazích a skalních stěnách jsou společenstva skalní stepi s tařicí skalní, chrpou chlumní, koniklecem lučním českým, kavylem Ivanovým. V okolí vrchu Drbákova v suťových lesích s převládající lípou velkolistou se hojně vyskytuje i tis červený. Významná je fauna bezobratlých, vyskytují se zde teplomilné druhy plazů jako ještěrka zelená a užovka hladká, ve skalách hnízdí výr velký. Územím je vybudována naučná stezka.

NPP Holý vrch

Rozloha: 1, 17 ha

Okres: Mělník

Katastrální území: Střemy

Důvod ochrany: Jedna z posledních lokalit kriticky ohroženého lýkovce vonného v Čechách. Jedná se o pískovcové ploché návrší ukončené strmými skalnatými stěnami na severním okraji obce Lhotka. Vrcholová plošina je porostlá vysazeným borovým lesem s příměsí dubu. Na hraně se západní orientací se na chudé pískovcové skále mozaikovitě vyskytuje vřes obecný, na okraji plošiny s poněkud hlubší půdou pak populace lýkovce vonného s kručinkou německou, smldníkem olešníkovitým, na mírně ukloněné plošině na hluboké půdě roste na malých plochách zapojený bohatý trávník s válečkou prapořitou, mochnou bílou, čilimníkovcem černajícím, ostřicí nízkou atd. Jižní svah zarůstá mozaikou křovin a otevřených kostřavových trávníků s jalovcem obecným, vzácně koniklecem lučním českým, kavylem Ivanovým a rozrazilem rozprostřeným. Byla tu zjištěna vzácná bejlomorka Dasineura daphnes vázaná svým vývojem na lýkovec vonný.

NPR Hrabanovská černava

Rozloha: 27, 57 ha

Okres: Nymburk

Katastrální území: Lysá nad Labem

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Rozsáhlý komplex mokřadů a slatinných luk severovýchodně od Lysé nad Labem. Zbytek kdysi rozsáhlých polabských slatin s ostřicovomechovými společenstvy – je to nejrozsáhlejší a nejživotaschopnější komplex společenstev tohoto typu. Jedná se o bývalé mělké jezero v křídových slínech vyplněné močály živenými vápenatými vodami, kde se při špatném rozkladu ukládaly organické pozůstatky ostřicových porostů.Na těchto sedimentech se pak vytvořily saprické organozemě, tzv. červeny. Území se vyznačuje mozaikou mokřadních společenstev závislých na kolísání podzemních vod vyvěrajících z turonských vrstev (kolísání je značně nepravidelné během vegetačního období i různých let). Velkou část zarůstají rákosiny, nejvýznamnější jsou společenstva s převažující ostřicí vyvýšenou, s mařicí pilovitou a nízké porosty šáchorovitých s šášinou rezavou a jejím křížencem se šášinou černavou. Z dalších významných druhů tu roste ostřice Buxbaumova, vrba rozmarýnolistá, prstnatec pleťový, p. májový, huseník hajní. Rozšiřují se porosty vrby popelavé. Písečný ostrůvek (pozůstatek hráze z vátých písků, která se vytvořila koncem pleistocénu a začátkem holocénu na toku Mlynářice) je porostlý borovým lesem, v jeho okrajích se uplatňovala psammofilní společenstva. Lokalita je bohatá na řadu hub, z nichž některé byly odsud popsány (např. kosmatka hrabanovská), je význačná unikátní malakofaunou a entomofaunou (z ochranářského hlediska významná přítomnost populací modrásků rodu Maculinea). Velmi bohatá je avifauna charakteristická pro rákosiny a vrbiny (např. chřástal kropenatý, moták pochop).

NPP Kaňk (Na Vrších)

Rozloha: 0, 36 ha

Okres: Kutná Hora

Katastrální území: Sedlec u Kutné Hory

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Zbytek příbojového útesu křídového moře (svrchní cenoman a spodní turon) s hojnými zkamenělinami (řasy,mlži, plži, ostnokožci, ramenonožci, koráli, mechovky a foraminifery). Jde o světově nejproslulejší paleontologickou lokalitu svrchní křídy v České republice. Byla odsud popsána řada nových druhů. Centrem NPP je opuštěný jámový lom se zbytkem hrubozrnných vápnitých slepenců (některé valouny slepenců dosahují metrových rozměrů). Celý jižní a jihovýchodní svah vrchu Kaňk pokrývá teplomilná vegetace trávníků s válečkou prapořitou, sveřepem přímým, šalvějí luční, hlaváčem žlutavým, pcháčem bezlodyžným atd., na okrajích lůmků a výchozech horniny nalezneme i kavyl vláskovitý, vousatku prstnatou. Na území se vyskytuje zajímavý teplomilný hmyz, např. vzácná včela Hoplitis rufohirta, nedávno zde byl nalezen červotoč Oligomerus retowskii (první lokalita v Čechách).

NPP Klokočka

Rozloha: 3, 00 ha

Okres: Mladá Boleslav

Katastrální území: Bělá pod Bezdězem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Mokřadní olšina s bažinatou (slatinnou) loukou s hojným výskytem velmi vzácné popelivky sibiřské v nivě říčky Bělé severně od Malého Rečkova. Popelivka sibiřská je považována za glaciální relikt a jejích několik lokalit na Dokesku a Bakovsku (NPP Klokočka je jedna ze dvou největších v Čechách, druhá viz NPP Rečkov) představuje jednu z izolovaných arel jejího převážně kontinentálního areálu v Asii. Na území nalezneme mozaiku vodních a bažinných společenstev, největší plochu zaujímají společenstva vysokých ostřic, částečně rákosin a potočních i mokřadních olšin. Součástí CHÚ je i přírodě blízký květnatý bor na suché písčité elevaci. Z vzácných druhů jmenujme ještě kapradiník bahenní. Výskyt řady vzácných vlhkomilných druhů pavouků typických pro přirozené mokřady, z méně běžných druhů ptáků zde žije linduška lesní či cvrčilka říční.

NPR Libický luh

Rozloha: 410,33 ha

Okres: Nymburk, Kolín

Katastrální území: Libice nad Cidlinou, Oseček, Velký Osek

Důvod ochrany: Nejrozsáhlejší souvislý porost lužních lesů v Čechách protkaný sítí tůní (mrtvých a slepých ramen Labe) na soutoku Labe s Cidlinou a pravém břehu Labe mezi Libicí nad Cidlinou a Velkým Osekem. Většinu území pokrývají lesní porosty. Zaplavované jilmové doubravy (jilm vaz, jasan, javor babyka, dub letní) přecházejí na nejsušších místech do dubohabřin (kromě dubu se v nich ve větší míře uplatňuje habr a lípa malolistá). Pro tato společenstva je charakteristický bohatě vyvinutý jarní aspekt s dymnivkou dutou, sasankou hajní i pryskyřníkovitou, hrachorem hajním, violkami a dalšími druhy. Přes polovinu plochy lesních porostů tvoří stejnověké monokultury přirozeně se vyskytujících druhů (lesy na území NPR byly odedávna ovlivňovány a využívány člověkem) i nepůvodních dřevin (smrk, borovice lesní, vejmutovka dub červený apod.) V hlubokých nezastíněných tůních s otevřenou hladinou se vyskytují společenstva plovoucích a vzplývavých rostlin, nejčastěji s okřehky a růžkatcem ostnitým, v mělčích tůních bývají porosty žebratky bahenní. Sukcese tůní směřuje k mokřadním olšinám. Na území rezervace se nacházejí také louky – náhradní společenstva lužního lesa – závislé na pravidelném kosení. Roste na nich celá škála lučních porostů od mokřadních ostřicových luk přes psárkové a mezofilní ovsíkové louky až po xerofilní louky na písku. Nejvýznamnější jsou zbytky druhově bohatých lučních společenstev svazu Cnidion venosi s rozrazilem dlouholistým, jarvou žilnatou, srpicí barvířskou, žluťuchou žlutou a dalšími druhy. Z Libického luhu byl v roce 1978 popsán jako nový druh pro vědu kruštík polabský. Významná je fauna bezobratlých, hojní jsou tu místy ohrožení vodní korýši, žijí zde i některé vzácné druhy vodních měkkýšů, celá řada druhů brouků, početní jsou obojživelníci, hnízdí tu řada ptáků. Nepříznivým zásahem do přírodních podmínek rezervace byla na konci 80. let 20. století výstavba dálnice trasy Praha – Hradec Králové, jejíž dokončení se nyní rozbíhá. V blízkosti chráněného území leží jedno z nejznámějších hradišť u nás -slavníkovská Libice a další hradiště Oldříš.

NPP Medník

Rozloha: 19, 02 ha

Okres: Praha - západ

Katastrální území: Hradištko pod Medníkem

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: NPP se nachází se na severovýchodním a východním svahu Malého Medníku na levém břehu kaňonu Sázavy přibližně uprostřed mezi Pikovicemi a Lukami pod Medníkem. Rostou zde habrové doubravy a bučiny s výskytem kriticky ohroženého kandíku psího zubu, který na Medníku dosahuje severní hranice svého submediteránního areálu; zároveň je to jeho jediná lokalita v Čechách (otázka původu nebyla dosud uzavřena). Nejpočetnější je kandík v místech, kde bylo v počátku historického období těženo zlato. Z dalších druhů zmíníme ostřici chlupatou, která kandík doprovází i na slovenské lokalitě, zajímavý je výskyt klokoče zpeřeného a tisu červeného. Žije zde poměrně silná populace mloka skvrnitého, bohatá je hájová avifauna i lesní společenstvo měkkýšů s přítomností některých chladnomilných a horských prvků. Územím vede naučná stezka, kterou je nutné v současné době obnovit.

NPR Pochválovská stráň

Rozloha: 24, 27 ha

Okres: Rakovník

Katastrální území: Kozojedy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Významný geomorfologický fenomén na hraně plošiny Džbánu (hrana asymetrického údolí Pochvalovského potoka), kde se odlamují písčité slínovce (tzv. opuky) a vytvářejí svislou stěnu se sesutými masami (místy i hrubě balvanitou sutí) na úpatí. Na odvápněné plošině nad opukovou stěnou roste kyselá doubrava s borovicí lesní, v jejím lemu se vyskytuje několik keříků medvědice lékařské se zimostrázkem alpským. Na stěnách jsou trávníky s pěchavou vápnomilnou, na úpatí suťový les. Území prakticky navazuje na NPR Malý a Velký Štít v okrese Louny ležící těsně za hranicí okr. Rakovník obdobného charakteru.

NPR Polabská černava

Rozloha: 5, 74 ha

Okres: Mělník

Katastrální území: Mělnická Vrutice

Důvod ochrany: NPR je zbytkem kdysi rozsáhlých přirozených slatinných luk, tzv. černav, ve kterých se ve středním Polabí vyskytuje celá řada vzácných a ohrožených druhů, především z čeledi šáchorovitých a vstavačovitých. Zde jsou to porosty s ostřicí Davallovou, šášinami rezavou a černavou, sítinou pochvatou, významným společenstvem je porost s kriticky ohroženým druhem mařicí pilovitou. Z dalších vzácných a ohrožených druhů tu najdeme např. vstavač vojenský, tučnici obecnou, prstnatec pleťový, kohátku kalíškatou. Na bezkolencových loukách roste např. kruštík bahenní, hadilka obecná, srpice barvířská. Entomofauna je významná, ale poměrně chudá, významná je rovněž ptačí fauna rákosin a vlhkých luk (rákosníci obecný a zpěvný). Velkým zásahem do hydrologických poměrů území byla stavba skupinového vodovodu v r. 1956? pro města Mělník, Kralupy n. Vltavou, Slaný, Kladno a Neratovice. Území je součástí mezinárodně významného Mokřadu Liběchovky a Pšovky. Pro důkladnější zabezpečení a stabilizaci vodního režimu je navrženo rozšíření NPR o louky a břehové porosty Pšovky.

NPP Radouč

Rozloha: 1, 47 ha

Okres: Mladá Boleslav

Katastrální území: Debř

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvod ochrany: Skalní a travinobylinná xerothermní společenstva na svazích tvořených vápnitými pískovci na pravém nárazovém břehu Jizery v blízkosti města Mladá Boleslav. Výskyt řady chráněných druhů rostlin (, význačných druhů živočichů, zejména bezobratlých. Na skalkách vystupujících v horní části svahu je nevelká populace devaterky poléhavé, která zde má jedinou lokalitu v Čechách. Významný je výskyt sysla obecného na přilehlé plošině, o kterou by měla být NPP rozšířena.

NPP Rečkov

Rozloha: 3, 45 ha

Okres: Mladá Boleslav

Katastrální území: Nová Ves u Bakova nad Jizerou

Důvod ochrany: Komplex vodních a mokřadních oligo- až mezotrofních společenstev v nivě Rokytky severně od Velkého Rečkova. Vodní a prameništní společenstva jsou vázána na tok Rokytky a její četná ramena, charakterizuje je řeřišnice hořká, blatouch bahenní, potočník vzpřímený, zblochan vzplývavý, rozrazil vodní, r. potoční atd. Nejcennější jsou společenstva ostřicovo – mechových slatinišť s ostřicí Davallovou, o. prosovou, sítinou pochvatou, suchopýrem širolistým kruštíkem bahenním, roste tu i rosnatka okrouhlolistá. Má tu své optimum v rámci území i nejvýznamnější druh popelivka sibiřská (velmi bohatá populace), nápadný druh z čeledi hvězdnicovitých, jejíž areál je na jižní Sibiři od Uralu po Čínu. NPP je jednou z mála západněji ležících lokalit, které jsou reliktem jejího většího rozšíření v ranných dobách poledových. Větší prostor zaujímají mokřadní olšiny, které mají tendenci šířit se na volné plochy. Hodnotné je společenstvo bezobratlých vázaných na mokřady, druhově početná je avifauna lesních i mokřadních druhů. Popelivka se hojně vyskytuje i na území mezi NPP a obcí Nová Ves, sem by mělo být chráněné území rozšířeno, stejně jako proti toku k osadě Bílá Hlína.

NPP Rybníček u Hořan

Rozloha: 2, 0085 ha

Okres: Kutná Hora

Katastrální území: Hořany

Důvod ochrany: Niva s malým rybníčkem pod prameništěm Hořanského potoka jižně od Hořan. Jediná současná lokalita kriticky ohroženého druhu rdestice hustolisté v České republice. Na hladině ji doplňuje porost lakušníku niťolistého a okřehku menšího, pobřeží lemuje mimo jiné zblochan řasnatý. Na území je zastoupeno široké spektrum mokřadních a vodních druhů bezobratlých, především hmyzu - najdeme zde značné množství larev především pakomárů, jepic, vážek a chrostíků. Dno potoka oživuje početný zoobentos. Rybníček jeví známky eutrofizace, šíří se nárůsty vláknitých řas.

NPP Slatinná louka u Velenky

Rozloha: 1, 04 ha

Okres: Nymburk

Katastrální území: Hradištko u Sadské

Důvod ochrany: Úzký pás slatinné louky západně od protipovodňového valu podél Velenského potoka, severovýchodně od Velenky. Na černicových černozemích jsou vyvinuta společenstva vlhkých slatinných a střídavě vlhkých bezkolencových luk s druhy jako je pěchava slatinná, vrba rozmarýnolistá, bukvice lékařská, kosatec sibiřský apod. Je to jediná lokalita vzácné lněnky bezlistenné, vyskytuje se tu velmi vitální a početná populace (nejpočetnější ze tří existujících) mečíku bahenního. Vzhledem k rozloze území je potencionálně významná pouze fauna bezobratlých. Na NPP navazuje vegetačně kontrastní plocha písčin s výskytem trávničky prodloužené, je navrženo rozšíření na tuto plochu.

NPP V Jezírkách

Rozloha: 2, 89 ha

Okres: Kolín

Katastrální území: Velim

Důvod ochrany: Mokré louky v okolí dvou mělkých terénních depresí jižně od Sokolče s výskytem řady ohrožených druhů. Jsou to např. vstavač bahenní, prstnatec bahenní, žluťucha žlutá, ožanka čpavá a další. Je zde dobře zachováno společenstvo měkkýšů vázaných na mokřady a periodické vodní plochy, v tůních žije řada druhů vodního hmyzu (více než 10 druhů vážek). Běžné je zde drobné ptactvo rákosin, nepravidelně zde hnízdí moták pochop.

NPR Ve studeném

Rozloha: 30, 30 ha

Okres: Benešov

Katastrální území: Samechov

Důvod ochrany: Rozsáhlý celek zachovalých bučin a doubrav, často pralesovitého charakteru na strmých členitých svazích kaňonu Sázavy v blízkosti Samechova. Převládajícím společenstvem je květnatá bučina, významné jsou i lipové javořiny na sutích ve strmých částech území a hluboce zaříznutých roklích. Bylinné patro je díky velkému zápoji stromového patra a nahromaděnému nerozloženému opadu silně potlačeno. Jde o lokalitu mimořádně bohatou výskytem řady druhů hub (bylo nalezeno kolem 190 druhů), zejména dřevních (např. velmi vzácná bolinka černohnědá, dřevomor Chesterův). Vyskytuje se tu hodnotné společenstvo bezobratlých listnatých lesů, zejména xylofágních brouků, zdejší společenstvo měkkýšů je vynikající ukázkou původní fauny lesnatého údolí Sázavy.

NPR Větrušické rokle

Rozloha: 24, 72 ha

Okres: Praha - východ

Katastrální území: Větrušice u Klecan

Důvod ochrany: Spilitové, břidlicové a buližníkovité skalní hřbety a rokle na pravém svahu údolí Vltavy pod západním okrajem zástavby Větrušic. Rostou zde pestrá společenstva rostlin na různě úživných substrátech. Hranice mezi těmito společenstvy jsou v návaznosti na měnící se horninové podloží a výraznou morfologii různě skloněných a orientovaných srázů náhlé a ostré. Na jižních svazích se uplatňují společenstva skalních spár s tařicí skalní, kostřavou sivou, na severních svazích na výchozech spilitu roste společenstvo s pěchavou vápnomilnou a bělozářkou větvitou, na vrcholových plošinkách s hlubší půdou jsou vhodné podmínky pro společenstvo s kostřavou walliskou, kavylem Ivanovým, v roklích nalezneme společenstva teplomilných lemů s třemdavou bílou, kakostem krvavým. Na minerálně chudých břidlicích a buližnících je druhově bohatá vegetace nahrazena porostem vřesu a metličky křivolaké. Větrušické rokle jsou bohatou lokalitou význačných xerotermofilních druhů rostlin, která představuje v údolí Vltavy spojnici mezi xerotermofilní květenou Českého Krasu, Polabí a Českého Středohoří. Z početných významných druhů lze ještě uvést vlnici chlupatou, kozinec rakouský, zárazu vyšší, violku písečnou, kavyl sličný, višeň křovitou. Les byl založen na počátku 20. století v rámci zalesňovací akce bývalého rakouského státu na neproduktivních vltavských stráních, jejichž sutě zanášely koryto řeky. Ve stejné době vznikl i sousední les Vyšehradské kapituly a Výzkumného ústavu včelařského, kde byl vysazen zejména akát. Dalším tehdy oblíbeným druhem byla borovice černá. Velmi bohatá je fauna bezobratlých vázaná na výslunné skalní biotopy, hodnotné společenstvo se stepními druhy vytvářejí měkkýši.

NPR Voděradské bučiny

Rozloha: 658, 03 ha

Okres: Kolín, Praha - východ

Katastrální území: Černé Voděrady, Jevany, Vyžlovka, Louňovice

Důvod ochrany: Rozsáhlý komplex bučin na severovýchodním svahu kóty Kobyla mezi Louňovicemi, Vyžlovkou, Jevany a Černými Voděrady (Jevanská pahorkatina). Jsou zde zachovány periglaciální jevy jako balvanové proudy, pseudokary a polygonální půdy. Převládajícím společenstvem jsou bukové bučiny s poměrně chudým bylinným patrem, pestřejší jsou rozlohou menší květnaté bučiny (např.kyčelnice devítilistá, k. cibilkonosná, bukovník kapraďovitý). Okraje potoků lemují společenstva přípotočních olšin (mokrýš střídavolistý, vrbina hajní, krabilice chlupatá). Původní porosty jedlobučin jsou vázány na bohatší půdy ve východní části rezervace, dnes je nahrazují z větší části kulturní smrčiny. Jedná se o jedno z mykologicky velmi významných území v širším okolí Prahy - je typovou a dosud jedinou lokalitou neobyčejně vzácné parohovky žertovné, byla odsud popsána (jinde nebyla dosud nalezena) čepičatka bledá, dále se tu vyskytuje vzácná parazitická bondarcevka horská, helmovka Pearsonova apod. Druhové složení půdní fauny je důkazem, že tyto bučiny jsou nejzápadnějším známým členem migračního proudu buku od východu z Karpat. Druhově bohatá je fauna lesních motýlů (martináček bukový) vyskytuje se řada xylofágních brouků, hojná je lesní avifauna (holub doupňák, lejsek bělokrký). V Jevanském potoce a jeho přítocích žije mihule potoční, sekavec písečný, střevle potoční. V lesním komplexu černokosteleckých lesů je několik pozůstatků středověkých vsí zaniklých v různých dobách od 13. do 17. století. Byla zde vybudována naučná stezka s tištěným průvodcem, obnovená v současné době zásluhou Školního lesního podniku Kostelec n.č. lesy, lokalita slouží jako vědecko-výzkumný a naukový objekt Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

NPR Žehuňská obora

Rozloha: 941, 45 ha

Okres: Nymburk

Katastrální území: Běrunice, Kněžičky

Důvod ochrany: Obora a přilehlý lesní komlex na plošině a jejím jižním svahu uprostřed mezi obcemi Dlouhopolsko, Lovčice, Bludy a usedlostí Stará Báň. Rozlehlé území listnatého lesa je dlouhodobě využíváno pro chov zvěře jako obora hrabat Kinských (v mezidobí i státních lesů), došlo tak působením okusu vysoké zvěře a vypasením lesního podrostu (i cílenou výsadbou jírovce) ke značným změnám ve skladbě porostů. Přesto se na části jižních svahů dosud zachovala teplomilná doubrava s mohutnými jedinci dubu pýřitého - ten mimo oboru na okraji jižního svahu tvoří zapojený porost. Dominantou trávníků rostoucích na volných bezlesých plochách je válečka prapořitá a sveřep přímý s např. ostřicí chabou, bohatou populací hlaváčku jarního, vzácně se objeví sasanka lesní, vstavač nachový. U rybníka Kopičáku je slatinná louka s početnou populací pěchavy slatinné. Obora je nalezištěm mnoha druhů hub, např. zde roste vzácný teplomilný hřib satan. Z hlediska zoologického je významná entomofauna vázaná na staré dřevo (řada druhů tesaříků, roháč obecný), fauna blanokřídlých a na ně vázaných parazitů např. majka). Hnízdí zde např. včelojed lesní a výr velký.

NPR Žehuňský rybník

Rozloha: 511, 46 ha

Okres: Nymburk

Katastrální území: Choťovice, Žehuň

Důvod ochrany: Rozlehlá vodní nádrž na řece Cidlině (vybudovaná již v roce 1492) s rozsáhlými pobřežními rákosinami, mokrými loukami a ostrůvky, která je především významným hnízdištěm vodního ptactva. Hnízdí zde např. potápka rudokrká, bukač velký, bukáček malý, polák malý, moták pochop, bekasina otavní, břehouš černoocasý, chřástal vodní, kropenatý i malý, moudivláček lužní, sýkořice vousatá, po mnoha letech koncem 90. let 20. století i husa velká. Pobřeží je lemováno rákosem obecným, orobincem úzkolistým a pod. V mělké vodě roste hojně stulík žlutý a několik druhů rdestů. Na rákosiny navazují louky s pestrou mozaikou společenstev, z nichž nejcennější jsou malé zbytky slatinných luk s pěchavou slatinnou, prstnatcem pleťovým. Za zmínku stojí bohatá populace česneku ořešce a výskyt vzácných pampelišek bahenních. Cennou složkou fauny jsou - kromě zmíněných ptáků - vodní měkkýši (velevrub malířský, škeble rybničná), vyskytuje se celá řada druhů vážek, potkáme i několik druhů žab (kuňka ohnivá, rosnička zelená). Na vzdušné straně hráze jsou památné stromy dub letní a skupina tří topolů bílých.

Hlavní Město Praha

NPP Barrandovské skály

Rozloha: 11, 57 ha

Okres: Hl. m. Praha

Katastrální území: Hlubočepy, Malá Chuchle

Důvod ochrany: Unikátní geologický profil v podobě skalních výchozů a stěn opuštěných lomů dokumentující vývoj celosvětově klasické pražské prvohorní pánve v siluru a devonu a života v tomto období. Jeho součástí jsou mezinárodně významné stratotypy českých stupňů prag a zlíchov (devon), opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranice silur – devon v Čechách, oblastní stratotypy pražského a zlíchovského souvrství, mezinárodně významné typické lokality zkamenělin a jedinečná Barrandova skála (deska s nápisem Barrande) s detailně zvrásněnými vápenci lochkovského souvrství, která je nejstarším chráněným územím geologického charakteru v Čechách (od r. 1884). Na menších světlinách neuzavřené populace xerotermofilních rostlinných druhů a bezobratlých, svislé skalní stěny hostí tařici skalní. Značná část území druhotně zalesněna převážně akátem, borovicí černou, mahalebkou.

NPP Cikánka I

Rozloha: 4, 55 ha

Okres: Hl. m. Praha

Katastrální území: Radotín

Důvod ochrany: Rozsáhlý porost kavylové stepi (v Praze nemá obdoby) na protáhlém plochém hřebenu vápenců silně připomínající subkontinentální step s dominantním kavylem Ivanovým. Hodnotná je i stepní fauna bezobratlých, druhově velmi početná je skupina motýlů. Na lokalitu těsně navazují známé vápencové lomy Na Cikánce, kde probíhala těžba již od 13. století. Starý opuštěný lom „Ve skále“ s opěrným stratigrafickým profilem stupně lochkov – prag (devon) a významným paleontologickým nalezištěm je dnes přírodní památkou Cikánka II.

NPP Dalejský profil

Rozloha: 23, 78 ha

Okres: Hl. m. Praha

Katastrální území: Holyně, Řeporyje, Stodůlky

Důvod ochrany: Klasický geologický profil v podobě mírně zasucených svahů, skalních výchozů a stěn opuštěných lomů. Začíná u Řeporyj svrchní částí kosovského souvrství (ordovik) a pokračuje k východu motolským souvrstvím (wenlock, silur), kopaninským souvrstvím (ludlow, silur), požárským souvrstvím (přídolí, silur), lochkovským souvrstvím (lochkov, devon), pražským souvrstvím (prag, devon) a zlíchovským souvrstvím (zlíchov,ems). Mezinárodně významná naleziště zkamenělin. Větší část území je zalesněna akátem a borovicí černou, na bezlesých skalnatých výchozech roste však řada významných teplomilných společenstev, kde jsou také lokality mnoha druhů hub (zejména břichatek) a bezobratlých typických pro skalní step.

NPP Lochkovský profil

Rozloha: 39, 14 ha

Okres: Hl. m. Praha

Katastrální území: Lochkov, Radotín

Důvod ochrany: Klasický geologický profil dokumentující vývoj pražské prvohorní pánve ve svrchním siluru a spodním devonu a vývoj života v těchto obdobích. Je zde mezinárodně významný opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranice ludlow – přídolí (silur) s několika mezinárodně významnými typickými nalezišti zkamenělin. Klasické paleontologické naleziště J. Barranda. Vyskytují se tu společenstva vápencových pěchavových a kostřavových sklaních stepí s řadou chráněných a vzácných druhů rostlin a bezobratlých. V historicky významném lomu Mramor se těžil jako obkladový kámen a chodníková mozaika hlavonožcový vápenec. Zajímavé je disharmonické zvrásnění vápenců lochkovského a pražského souvrství v zářezu bývalé úzkokolejné dráhy.

NPP Požáry

Rozloha: 3, 50 ha

Okres: Hl. m. Praha

Katastrální území: Řeporyje

Důvod ochrany: Geologický profil tufitickými břidlicemi a vápenci kopaninského souvrství (ludlow, silur), střídajícími se vápenci a břidlicemi požárského souvrství (ludlow – přídolí, silur) a vápenci lochkovského souvrství (devon) v opuštěném jámovém lomu s příjezdovým zářezem a tunelem JV od Řeporyjí. Stratotyp hranice ludlow – přídolí (silur) byl v roce 1984 vyhlášen Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě za stratotyp oblastní litostratigrafické jednotky požárské souvrství. Významné naleziště zkamenělin.

NPP U Nového mlýna

Rozloha: 12, 70 ha

Okres: Hl. m. Praha

Katastrální území: Hlubočepy, Holyně

Důvod ochrany: Mezinárodně významný parastratotyp ke globálnímu stratotypu hranice spodní – střední devon v Německu a mezinárodně významné typické naleziště zkamenělin. Klasický geologický profil dokumentuje vývoj klasické pražské prvohorní pánve ve spodním a středním devonu a vývoj života v tomto období. Na několika místech, která unikla zalesnění (černá borovice, akát, lípa) rostou cenná nelesní společenstva vápnomilných xerothermofilních a perialpinských trávníků, kde se vyskytuje i významná fauna bezobratlých.

NPP Letňanské letiště - návrh

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt