Památné stromy, ochrana dřevin

 Památné stromy

Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

Péče o památné stromy je povinností vlastníka nebo nájemce pozemku, na kterém památné stromy rostou pečovat o jejich příznivý zdravotní stav, tj. zajistit dobré podmínky pro jejich růst a zajistit jejich ochranu před škodlivými činiteli. V podmínkách ochrany je stanoveno, které činnosti, jež by mohly poškodit stromy, nelze ve stanoveném ochranném pásmu konat. V rámci daných možností může vlastník památných stromů požádat o dotaci na jejich ošetření jednak místně příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad s rozšířenou působností nebo žádat o dotaci z krajinotvorných programů SFŽP nebo MŽP spravovaných AOPK ČR.

Zrušení ochrany památných stromů přísluší podle § 77, odst.1 zák. č. 114/1992 Sb. orgánům OP, které ochranu památných stromů vyhlásily.

Podle § 71 zák. č. 114/1992 Sb. patří do kompetence obcí m.j. vyjadřovat se k vyhlašování a rušení památných stromů a jejich ochranných pásem.Je nutné zdůraznit, že není v kompetenci obecního úřadu povolit pokácení dřevin prohlášených za památné stromy, aniž by před tím příslušný orgán ochrany přírody (viz předchozí odstavce) nezrušil jejich ochranu.

Památné stromy jsou podle zákona 114/1992 Sb. evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti AOPK ČR v Praze. Evidence má jak písemnou tak elektronickou podobu.

K 30.9.2007 je v ústředním seznamu uvedeno 5 500 záznamů, z toho solitérních stromů je 3 479, skupin od 2 do 5 jedinců je 645 s celkovým počtem 1717 stromů. Skupin, které čítají nad 5 jedinců je celkem 298 s celkovým počtem více než 17 690 stromů ( u 5 z nich není uveden počet stromů). Naplňování ústředního seznamu není ještě dokončeno.

  • Druhově patří památné stromy do 123 taxonů, včetně kultivarů.

Strom s největším měřitelným obvodem kmene je Vejdova lípa ve východočeském regionu, který má obvod kmene 1225 cm (u některých starých stromů je obvod kmene neměřitelný - např. u lípy v Kamenici nad Lipou, v Bzenci). Počet stromů s obvodem kmene ve 130 cm větším než 500 cm je celkem 1024.

Výška stromů byla často jen odhadována a uvedené hodnoty mohou být nepřesné. Pohybuje se v širokém rozmezí od 4 do 58 metrů. Nejstarší stromy nebývají zpravidla nejvyšší.

Stáří stromů se určuje velmi obtížně, zejména u nejstarších památných stromů. Historických dokladů, které by svědčily o stáří památných stromů je poskrovnu. Většina těch nejstarších stromů má ve kmeni rozsáhlou centrální dutinu, některé dřeviny mají i špatně čitelné letokruhy. Proto se většinou jedná o hrubé odhady, které se mohou i řádově lišit. Vedeni snahou po zvýraznění významu památných stromů často jejich věk nadsazujeme a říkáme, že ten který strom je starý více než 1 000 let. Takový věk je ale až na výjimky nereálný.

  • Důvodů ochrany památných stromů (motivů) je celá škála, často se důvody kombinují.

AOPK ČR vede evidenci památných stromů a metodicky pomáhá při navrhování ochrany, vyhlašování, ochraně a péči o památné stromy obecním úřadům, pověřeným obecním úřadům, okresním úřadům, správám národních parků, správám chráněných krajinných oblastí, vlastníkům památných stromů.

  • Posuzuje návrhy na vyhlášení památných stromů (regionální pracoviště AOPK ČR), návrhy na ošetření nebo konzervační ošetření památných stromů. Posuzuje žádosti o dotace z krajinotvorných programů na ošetření památných stromů.
  • Posuzuje zdravotní stav památných stromů a metodicky pomáhá při příslušných opatřeních..
  • Zabývá se různými hledisky ochrany a péče o památné stromy v rámci péče o kulturní krajinu.
  • Spolupracuje s dalšími specializovanými pracovišti a odborníky u nás i v zahraničí, i se zájemci.
  • Spolupracuje i s prostředky masové informace při získávání zájmu široké veřejnosti o danou problematiku.

Strom s největším měřitelným obvodem kmene ve výšce 130 cm nad zemí lze u nás považovat Vejdovu lípu u Pastvin s obvodem kmene 12,25 m; Sudslavická lípa u Vimperka měří 11,70 m.

V současné době byla naměřena výška 58 m u jednoho smrku ze skupiny památných stromů "Smrky u Kamenického potoka", na okrese Praha východ.

Za nejstarší památné stromy, i když věk lze u nich jen nepřesně odhadovat, jsou pokládány Klokočovská (Karlova) lípa v Klokočově na území chráněné krajinné oblasti železné hory, Svatováclavský dub ve Stochově u Kladna, žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, lípa v Bzenci, Körnerův dub v Karlových Varech Dalovicích, Oldřichův dub v Peruci, Lukasova lípa v Telecí, Sudslavická lípa u Vimperka, Husova lípa ve Chlístově, Krompašské tisy, Pernštejnský tis, Vejdova lípa u Pastvin, Uhřínovský tis a řada dalších, jejichž věk se pohybuje řádově od 500 do 800 let.

Historicky významné památné stromy jsou ty, k nimž se váže historická událost nebo pověst. Jsou spojovány s věhlasnými osobnostmi jako byli např. svatý Václav, kníže Oldřich, Mistr Jan Hus, Karel IV., Jan Žižka, J. W. Goethe, Svatopluk Čech, K. J. Erben, Jan Amos Komenský, Fráňa šrámek, Karel Havlíček Borovský, ale i se jmény prostých lidí, třeba hospodářů, na jejichž gruntech stromy rostly. Řada stromů připomíná konec nevolnictví, roboty, konec válek, vznik Československé republiky, stromy republiky, které byly vysazeny v roce 1928, ale také v roce 1968, stromy připomínající návštěvu významných státníků, vědců atd. Nemůžeme opomenout i významné hraniční stromy na hranicích katastrů, hranicích majetků a pod.

Některé památné stromy byly vyhlášeny pro své estetické působení (tvar koruny, utváření kmene, spojení s kulturní památkou a pod.). Velká řada památných stromů má charakter významné krajinné dominanty. Krajinné dominanty často tvoří skupiny stromů nebo stromořadí, např. Knížecí alej v Tachově, Novořecká dubová alej na Třeboňsku, alej Kilometrovka v Plzni, Trhanovská alej, Platanová alej u pivovaru v Protivíně, Lípy na Uhlířském vrchu u Bruntálu.

Mezi zvláště cenné cizokrajné a k nám donesené (introdukované) dřeviny patří celá řada taxonů jehličnatých i listnatých dřevin, např. jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), v současné době je vyhlášeno 32 jedinců za památné stromy, platany (především Platanus x acerifolia), často na svůj věk mohutné stromy a mnoho dalších, i když méně početně zastoupených taxonů.

Vyhlašování památných stromů

Podnět k tomu, aby ten který strom byl prohlášen za památný strom, může podat orgánu ochrany přírody každý občan.

Pro výběr stromů k vyhlášení nebyla dosud stanovena žádná striktní pravidla. Je třeba tyto stromy hodnotit ze všech výše uvedených hledisek, brát v úvahu jejich zdravotní stav, životaschopnost, ohroženost v daných podmínkách. Památné stromy pracovně rozdělujeme do tří kategorií:

 

  1. kategorie - památné stromy kmetského věku (starší 400 let)
  2. kategorie - památné stromy zralého věku (200 až 400 let)
  3. kategorie - památné stromy - čekatelé, mladého věku (mladší 200 let)

O stromy I. kategorie je nutno pečovat, aby se co nejdéle zachovaly, o stromy II. kategorie je nutno intenzívně pečovat, aby byly co nejpůsobivější a o III. kategorii je nutno pečovat, aby se dožily svého plného působení a posléze i kmetského věku.

K výběru památných stromů je třeba přistupovat uvážlivě jak z hlediska důvodů jejich ochrany, tak i zdravotního stavu a možností další ochrany. Bylo by vhodné prohlásit za památné stromy i určitý počet jedinců v mladém nebo relativně mladším věku, kterým bude tak dána možnost "dožít" se úctyhodného věku a stát se němými svědky naší současnosti pro budoucí pokolení.

Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma jsou oprávněny vyhlašovat podle § 76, odst. 2, písm.d, odst.3, odst.4 zákona č. 114/92 Sb., ve znění zákona 230/2002 Sb., pověřené obecní úřady, Magistrát hl. m. Prahy, magistráty statutárních měst, Správy CHKO, Správy NP .

Na základě návrhu na vyhlášení památných stromů oznámí orgán, který je oprávněn památné stromy vyhlásit, záměr na vyhlášení památných stromů a podle správního řádu zahájí správní řízení, jehož účastníky jsou majitelé pozemků, na kterých stromy rostou, majitelé pozemků, na kterých bude podle záměru vymezeno ochranné pásmo památného stromu, dotčené orgány státní správy a občanská sdružení, pokud se k řízení přihlásí.

Vydávání souhlasu k ošetřování památných stromů, provádění činností v jejich ochranném pásmu, povolování výjimek ze zákazů podle § 56 zákona č.114/1992 Sb. přísluší tomu orgánu ochrany přírody, který ochranu památných stromů, jejich skupin nebo stromořadí vyhlásil.

Postup při vyhlašování (Metodické listy AOPK - PDF 4,9MG)

Návrh na vyhlášení památných stromů, jejich skupin nebo stromořadí, který zpracovává orgán OP, obsahuje tyto základní údaje:

  • název chráněného objektu
  • okres
  • obec
  • katastrální území
  • parcelní číslo pozemku podle evidence nemovitostí (výpis SPI)
  • adresa vlastníka, příp. nájemce
  • katastrální snímek (případně pozemkové mapy)
  • číslo mapového listu ZM 1:50 000 (1:10 000)
  • popis lokality
  • charakter výskytu - jednotlivý strom (solitéra), skupina, liniová výsadba, porost
  • počet jedinců
  • druh(y) dřeviny
  • obvod kmene (cm) ve výčetní výšce 1,3 m nad zemí, u stromů, které rostou na svahu se výčetní výška měří zásadně z horní strany
  • výška stromu (m), měřená výškoměrem nebo odhadnutá
  • výška koruny (m)
  • šířka koruny (m)
  • stáří (roky)
  • zdravotní stav ( 1 - 5); 1= výborný, 5= jedinec odumřelý
  • datum popisu
  • zdůvodnění ochrany
  • vymezení základních podmínek ochrany včetně přehledu činností, kterých se musí vlastník zejména zdržet
  • vymezení ochranného pásma (popř. zda postačí základní ochranné pásmo dané ze zákona)
  • navrhované podmínky režimu ochranného pásma
  • zdroje možného ohrožení
  • provedená ošetření nebo konzervace

V návrzích na vyhlášení skupiny památných stromů do pěti jedinců se uvádějí všechny údaje jako u jednotlivých dřevin, s výjimkou charakteru výskytu a počtu jedinců. Pro skupiny památných stromů s větším počtem jedinců než pět se uvádějí rozpětí měřitelných údajů (nejmenší - největší), např. obvodu kmene, výšky stromů, šířky koruny, výšky koruny, stáří.

Podle § 55, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. projedná orgán ochrany přírody záměr na vyhlášení památných stromů s vlastníky těchto stromů a s orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů přiměřeně podle § 40 cit. zákona, kterým se stanoví postup při vyhlašování zvláště chráněných území.

Dřeviny rostoucí mimo les

V rámci obecné ochrany přírody se středisko AOPK ČR podílí na péči a ochraně volně rostoucí zeleně. Do této kategorie spadají stromy a keře rostoucí samostatně nebo ve skupinách mimo plochy určené k plnění funkce lesa. Dřeviny jsou chráněny podle § 7 zák. 114/1992Sb (537.1 KB.) v platném znění.

Hlavní náplní činnosti střediska v této oblasti je zpracovávání odborných posudků zdravotního stavu stromů, záměrů na ošetření a vyjádření k návrhům kácení. Žadateli jsou především orgány státní správy – obecní a městské úřady, krajský úřad, ÚZSVM a další subjekty. Pro Českou inspekci životního prostředí a Policii ČR se zpracovávají odborná stanoviska a soudně znalecké posudky k šetření případů zásadního poškození dřevin nevhodnými zásahy nebo neoprávněného kácení.

Častým požadavkem při posuzování škod je ohodnocení ekologické újmy nebo společenské hodnoty dřevin rostoucích mimo les. Pojem ekologické újmy je definován v § 10 zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění jako „ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti". Náprava ekologické újmy může spočívat mimo jiné v tzv. náhradním plnění nebo ve finanční kompenzaci (§ 27 zákona č. 17/1992). Sankce za nepovolené kácení nebo poškození dřevin stanovuje zákon č. 114/1992 Sb. v platném znění (§§ 86 až 88). Podle § 9 tohoto zákona je možno stanovovat přiměřenou náhradní výsadbu.


Metodická a poradenská činnost střediska AOPK ČR spočívá především v posuzování projektů výsadeb, ozelenění, parkových úprav, atd. V neposlední řadě sem patří i hodnocení, příp. i předkládání návrhů na památné stromy a významné krajinné prvky.
Pracovníci střediska jsou často zváni jako lektoři na přednášky na téma ochrana dřevin, ošetřování apod.

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt