Památné stromy

Památný strom (jednotlivé stromy, jejich skupiny i stromořadí) je od doby platnosti zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody (viz § 46 zák. 114/1992 Sb.) označení pro dřeviny, které požívají zákonné ochrany na základě svých výjimečných vlastností. Současná legislativa takto svým způsobem navazuje na úctu, kterou ke starým (nejen) stromům chovali dávní předkové, na činnost okrašlovacích spolků začínající na přelomu 19. a 20. století, na zákon č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, na základě kterého byly vyhlašovány jako chráněné přírodní výtvory či památky (podrobnosti viz metodika AOPK, PDF 4.7 MB)

 

Buk lesní - Mšecké Žehrovice

Jedná se nejčastěji o jedince vynikající svým vzrůstem, stářím, významné krajinné dominanty, stromy s vysokou estetickou hodnotou, tvořící doplněk kulturním památkám (doprovázejí boží muka, kapličky, křížky, kostely, jsou součástí historických parků ap.), tzv. rodové stromy, stromy ke kterým se váží pověsti, či jsou spojovány s historickou událostí, ať již pravdivou nebo smyšlenou. Památnými stromy jsou vyhlašovány i cenné introdukované dřeviny.

Je vhodné prohlásit za památné stromy i určitý počet hodnotných jedinců v mladém nebo relativně mladším věku, tzv. dorostence, kterým bude tak dána možnost "dožít" se úctyhodného věku a stát se němými svědky naší současnosti pro budoucí pokolení.

Ke všem jmenovaným důvodům je třeba přičíst i biologickou a ekologickou hodnotu PS, kterou sdílejí se stromy nevyhlášenými. Zejména ty, kterým se vlivem přirozeného stárnutí  zvyšuje se podíl mrtvého dřeva. Mrtvé dřevo je nejen důležitým živným substrátem pro široké spektrum organizmů od mikroskopických hub až po mnoho bezobratlých živočichů, ale toto dřevo umožňuje dalším organizmům strom osídlit a najít zde úkryt. V dutinách může najít úkryt řada druhů ptáků, netopýři a kaloni, veverky, kuny ap. Vzniká tu velmi složité, specifické společenství, které se mění podle stávajících podmínek. Na významu neztrácí ani mrtvý strom nebo dožívající torzo, které zanikne až přirozeným rozkladem – tato torza navíc neztrácejí svoji architektonickou jedinečnost a neopakovatelnost ani estetickou působivost.

Podle zákona č. 114/1992 Sb. může ochranu stromů navrhnout kterýkoli občan ČR. K výběru památných stromů je třeba přistupovat uvážlivě jak z hlediska jejich hodnot, tak i zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Vyhlášení je předmětem správního řízení (viz metodika AOPK, PDF 4.7 MB). Pokud je třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, je vymezeno ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. V ostatních případech má každý památný strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Jejich ošetřování je nutné svěřit odborné firmě, a smí být prováděno jen se souhlasem orgánu státní správy (souhlas je udělován ve správním řízení).

Péče o památné stromy je povinností vlastníka nebo nájemce pozemku, na kterém památné stromy rostou. V rámci daných možností může vlastník památných stromů požádat o dotaci na jejich ošetření jednak místně příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad s rozšířenou působností nebo žádat o dotaci z krajinotvorných programů SFŽP nebo MŽP spravovaných AOPK ČR.

Vyhlášené památné stromy jsou zaneseny do Ústředního seznamu AOPK ČR, pokud jejich dokumentace splňuje požadavky stanovené přesně v odst.7) §12 vyhlášky č.395/1992 Sb..

Kompletní přehled památných stromů v ČR je k dispozici na stránce Ústředního seznamu AOPK ČR  

Středisko pro Prahu a střední Čechy:

  • vede seznam památných stromů na území své působnosti (hl. m. Praha a středočeský kraj)
  • posuzuje návrhy na vyhlášení památných stromů, odborné vyjádření podává i v případech, kdy je navrženo zrušení jejich ochrany
  • posuzuje stav PS a podává návrhy na jejich ošetření
  • v rámci péče o PS spolupracuje s dalšími specializovanými pracovišti a odborníky
  • posuzuje návrhy na ošetření památných stromů z hlediska odbornosti a finanční náročnosti pro přidělení dotací z Programu péče o krajinu MŽPa OPŽP

Na území středočeského kraje je v současné době mimo velkoplošná chráněná území vyhlášeno 767 jednotlivých stromů, 227 skupin stromů a 40 stromořadí. Na území hlavního města Prahy je to 88 jedinců, 14 skupin a 6 stromořadí.

Ve středních Čechách jsou nejčastěji vyhlášeným rodem lípy a duby, z nich pak lípa malolistá (321 položek), následována dubem letním (277), méně se objevují buky lesní, javory, jasany ztepilé, malé procento je jehličnanů – z nich je to především smrk ztepilý a borovice lesní. Stromem s největším obvodem kmene (měřeným ve výšce 130 cm nad zemí) je prastarý dub letní v Ujkovicích, jeho kmen zatím dorostl do 910 cm.. Na druhém místě pomyslných stupňů vítězů v této disciplíně je lípa velkolistá v osadě Jestřebice (k. ú. Arnoštovice) – má 901 cm, je ovšem pravděpodobné, že její kmen je tvořen srůstem několika jedinců. Třetí příčku obsadil dub sv. Václava ve Stochově, který zároveň patří mezi nejstarší památné stromy nejen ve středních, ale v celých Čechách. Z dalších významných jedinců uvádíme lípu malolistou ve Staré Lysé, dub (letní) sv. Václava v Příbrami, buk lesní v Mšeckých Žehrovicích, lípu velkolistou zv. Kaplířova v Neustupově, lípu malolistou u sv. Prokopa ve Zdeslavi, Husovu lípu v Úklidu (z ní je dnes pouze rozpadající se torzo, nahrazuje ji výmladek z jejích kořenů, který je již mladým stromem), Žižkův dub (letní) v Myšlíně, dub letní v Čejkovicích (KH), dub letní v Záboří nad Labem, dub letní u Hořína, atd.

V hlavním městě Praze s velkou převahou mezi památnými stromy vládnou duby letní (60), kterým kraluje nejmohutnější strom v Praze dub „Karel“ rostoucí v parku zámku v Kolodějích údajně již od dob císaře Karla IV. – obvod jeho kmene dosahuje 734 cm. Lip je chráněno podstatně méně (15), mezi nimi o primát soupeří lípa malolistá v Chabech, která má ve 130 cm nad zemí obvod 665 cm, ovšem při patě 510 cm – díky mnohačetnému větvení vycházejícího prakticky z jednoho místa se kmen netypicky rozšiřuje s lípou malolistou u Rokytky v Nedvězí (575 cm). Za zmínku stojí platany javorolisté, z nich pak ve městě největší u Velkopřevorského paláce (712 cm) a s ním srovnatelný platan na Karlově náměstí (795 cm u země).

Podrobnosti a zajímavosti o PS v hl. městě Praze naleznete na stránkách http://www.prazskestromy.cz/

Počet vyhlášených stromů zvláště ve středočeském kraji je úctyhodný, přesto se ještě stále nacházejí velmi pozoruhodní jedinci, kteří dosud unikali pozornosti. Pokud takový strom znáte, budeme vděčni, upozorníte-li nás na něj. Stejně tak i v případě, víte-li o jakékoli zajímavosti týkající se již stávajících PS. Podněty předejte Mgr. Martině Molíkové, tel.: 251 101 679, 725 002 584

 

Vyhlašování památných stromů.

Postup při vyhlašování památných stromů (PS) je dán zněním § 46 zák. 114/1992 Sb.., o ochraně přírody a krajiny. Podrobné informace i se vzory jednotlivých dokumentů naleznete v metodice AOPK ČR Památné stromy (viz metodika AOPK, PDF 4.7 MB).

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt