Odborná podpora výkonu státní správy

Krajské středisko jakožto regionální odborné pracoviště AOPK ČR není orgánem ochrany přírody ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro potřeby podpory výkonu státní správy přísluší krajskému středisku vydávat odborná stanoviska nebo odborná vyjádření v oblasti ochrany přírody a krajiny.

V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody vydává středisko stanoviska zejména v těchto oblastech:

  1. obecná a speciální ochrana rostlin a živočichů vyjádření k výskytu zvláště chráněných druhů
  2. návrhy na vyhlášení či rušení ochrany památných stromů, posouzení jejich zdravotního stavu, návrhů na ošetření
  3. posuzování plánů péče o zvláště chráněná území
  4. vyhlašování ZCHÚ
  5. hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
  6. ochrana krajinného rázu (hodnocení krajinného rázu dle §12 z. 114/92 Sb.)
  7. zásahy do významných krajinných prvků
  8. registrace VKP
  9. péče o přírodní parky
  10. migrační prostupnost vodních toků (ve spolupráci s Komisí pro rybí přechody, zřízenou při ředitelství AOPK ČR)
  11. posuzování vlivu opatření na nadregionální ÚSES pro MŽP
  12. uplatnění hledisek ochrany přírody při zpracovávání nových lesních hospodářských plánů

 

Stanoviska k opatřením, záměrům a problémům ve vodohospodářské oblasti

Středisko se na požádání vyjadřuje k otázkám, týkajícím se zájmů ochrany přírody a krajiny a příznivého ekologického stavu zejména v oblastech:

  • využívání a správy vodních toků a niv
  • zásahů do významných krajinných prvků souvisejících s vodou (vodní toky, nivy, rybníky,…)
  • ochrany a zlepšování morfologického stavu vodních toků a niv (revitalizace a renaturace)
  • opatření po povodních
  • opatření protipovodňové ochrany.

 

Stanoviska k územním plánům obcí

Na žádost obcí, zpracovatelů územně plánovací dokumentaci nebo odboru územního plánování či výstavby MěÚ se středisko vyjadřuje k ÚPD, a to ve fázi zadání, konceptu či návrhu.

Na základě našich interních dat sdělujeme žadatelům připomínky, které se týkají ochrany přírody a krajiny: zda v daném území evidujeme pozemky ve vlastnictví státu, s nimiž by byla naše organizace příslušná hospodařit, ZCHÚ či lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000, prvky ÚSES. Přikládáme popis zajímavých a hodnotných biotopů v daném území, které je potřeba zachovat a chránit.

Z hlediska ochrany přírody doporučujeme chránit veškeré fragmenty, které se dochovaly v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou součástí ZCHÚ.  Jedná se o všechny přirozené vodní toky a jejich nivy, lesní komplexy, polní kazy, vlhčiny, mokřady atd. Z přírodovědného hlediska je cenné zachování pestré mozaiky biotopů. Vlhké i suché louky, skupiny keřů, meze, vodní plochy atd. Tuto pestrost je třeba zachovat a chránit např. extenzivní formou hospodaření – sečení, pastva.

Doporučujeme z hlediska ochrany vodních složek krajiny při zpracování ÚP identifikovat dráhy soustředěného odtoku a hlavní meliorační zařízení, která nejsou evidována jako vodní toky, a do ÚP je zahrnout s přiměřeně širokými pozemkovými pásy, v nichž bude možné provádět vhodná protierozní, revitalizační a další krajinotvorná opatření nebo alespoň udržovat samovolné renaturační procesy. Tyto pásy by pak měly být vedeny jako součást veřejných zařízení  s funkcí zeleně a vodohosp. stabilizace odtokových poměrů (lze žádat o dotaci z OPŽP, kterého je AOPK ČR administrátorem).

Dále doporučujeme při řešení struktury území respektovat a dle potřeby rozšiřovat přírodní prvky krajiny, jako jsou např. meze, remízy, rozptýlená zeleň, vegetační doprovody komunikací a vodních toků.   Ve volné krajině doporučujeme vysazovat autochtonní (domácí) druhy dřevin, odpovídající konkrétnímu stanovišti. V případě rekonstrukce, obnovy nového zřizování polních cest je třeba pamatovat na jejich funkci krajinotvorného prvku, biologickou a ekologicko-stabilizační. Všechny nově navrhované polní cesty by neměly mít živičný povrch, který v krajině považujeme za výrazně cizorodý prvek.

Při řešení ÚPD je třeba plně respektovat prvky ÚSES, významné krajinné prvky registrované i „ze zákona“ (zákon č. 114 /92 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Při zapracování ÚSES do ÚPD je třeba upřesnit ÚSES s ohledem na znalost území a měřítko řešení.

 

Stanoviska ke (komplexním) pozemkovým úpravám

Na žádost Ministerstva zemědělství - příslušného pracoviště Pozemkového úřadu nebo zpracovatele se středisko vyjadřuje k projektům (komplexních) pozemkových úprav.

Na základě našich interních dat sdělujeme žadatelům připomínky, které se týkají ochrany přírody a krajiny: zda v daném území evidujeme pozemky ve vlastnictví státu, s nimiž by byla naše organizace příslušná hospodařit, ZCHÚ či lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000, prvky ÚSES. Přikládáme popis zajímavých a hodnotných biotopů v daném území, které je potřeba zachovat a chránit.

Z hlediska ochrany přírody doporučujeme chránit veškeré fragmenty, které se dochovaly v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou součástí ZCHÚ.  Jedná se o všechny přirozené vodní toky a jejich nivy, lesní komplexy, polní kazy, vlhčiny, mokřady atd. Z přírodovědného hlediska je cenné zachování pestré mozaiky biotopů. Vlhké i suché louky, skupiny keřů, meze, vodní plochy atd. Tuto pestrost je třeba zachovat a chránit např. extenzivní formou hospodaření – sečení, pastva.

Doporučujeme z hlediska ochrany vodních složek krajiny při zpracování KPÚ identifikovat dráhy soustředěného odtoku a hlavní meliorační zařízení, která nejsou evidována jako vodní toky, a do KPÚ je zahrnout s přiměřeně širokými pozemkovými pásy, v nichž bude možné provádět vhodná protierozní, revitalizační a další krajinotvorná opatření nebo alespoň udržovat samovolné renaturační procesy. Tyto pásy by pak měly být vedeny jako součást veřejných zařízení  s funkcí zeleně a vodohosp. stabilizace odtokových poměrů (lze žádat o dotaci z OPŽP, kterého je AOPK ČR administrátorem).

Dále doporučujeme při řešení struktury území respektovat a dle potřeby rozšiřovat přírodní prvky krajiny, jako jsou např. meze, remízy, rozptýlená zeleň, vegetační doprovody komunikací a vodních toků.   Ve volné krajině doporučujeme vysazovat autochtonní (domácí) druhy dřevin, odpovídající konkrétnímu stanovišti. V případě rekonstrukce, obnovy nového zřizování polních cest je třeba pamatovat na jejich funkci krajinotvorného prvku, biologickou a ekologicko-stabilizační. Všechny nově navrhované polní cesty by neměly mít živičný povrch, který v krajině považujeme za výrazně cizorodý prvek.

Při řešení KPÚ je třeba plně respektovat prvky ÚSES, významné krajinné prvky registrované i „ze zákona“ (zákon č. 114 /92 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Při zapracování ÚSES do KPÚ je třeba upřesnit ÚSES s ohledem na znalost území a měřítko řešení.

 

Informace pro žadatele o vydání odborných stanovisek:

Obecně je vhodné záměry a návrhy, k nimž jsou vyžadována stanoviska, konzultovat již v časnějších fázích zpracování, případně v těchto fázích požadovat předběžná stanoviska střediska AOPK ČR. Konečná stanoviska pak jsou obvykle vydávána na základě nejvyšší úrovně zpracování dokumentace, která je v dané věci vyžadována správními orgány. (Například konečné stanovisko k záměru výstavby je vydáváno na základě dokumentace ke stavebnímu povolení.)  

Žádosti o vyjádření a stanoviska musejí být přiměřeně doloženy lokalizací (např. zákres do katastrální mapy, včetně vyznačení přístupových cest k odlehlejším místům), popisem záměru či problému (u projektů již dostupná úroveň zpracování technické dokumentace) a kontakty na žádající stranu.

Vyjádření či stanovisko je většinou vydáváno po terénním šetření pracovníky střediska. Vzhledem k rozsahu agendy a požadavkům úspornosti je nutné výjezdy pracovníků plánovat, zpravidla tak, aby pracovníci při jednom výjezdu zvládli více problémů v určité části kraje. Není tedy vhodné nechávat žádosti o stanoviska na poslední chvíli.

 

Vyřizování žádosti na náhradu újmy za ztížení zemědělského a lesnického hospodaření dle § 58 zákona č. 114/1992 Sb.

Středisko AOPK vyřizuje žádosti o náhradu újmy ve své působnosti v rámci Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Náhradu újmy v CHKO, v národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách vyřizují příslušné správy CHKO.

Nárok na náhradu újmy musí byt uplatněn včas, tedy nejpozději do tří měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala, tj. žádost byla doručena nejpozději do 31. března následujícího roku. Pokud je žádost doručena později, nárok zaniká.

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt