Migrační prostupnost vodních toků

Nejen ryby, ale také další vodní živočichové se pohybují v řekách a potocích. Rozmnožovací cyklus některých z nich, třeba úhořů nebo lososů, závisí na putování mezi řekami a moři. Jiní živočichové se pohybují v menším rozsahu, podél řeky nebo mezi řekou a jejími menšími přítoky, ale i pro ně je migrace důležitá – pro rozmnožování, pro udržování kvality populací, kvůli obživě, pro obnovu populací v úsecích vodních toků, kde vymizely kvůli povodním nebo přechodně zhoršené kvalitě vody. Na migracích ryb jsou závislí i jiní živočiši, třeba vodní měkkýši, jejichž mladá stadia se šíří s rybami.

Ideálem je tedy volná migrační prostupnost z našich řek až do moří. Ale důležitá je i dílčí prostupnost třeba v rámci několika jezových úseků řeky. Důležitá a velmi opomíjená je dostupnost drobnějších přítoků řek.

Migrační prostupnost omezují nebo ničí zejména:

  • Jezy, stupně a přehrady v korytech vodních toků – znemožňují hlavně postup živočichů proti proudu. V některých vodohospodářských statistikách se počítají objekty o výšce větší než jeden metr, ale toto vymezení je umělé a zavádějící. Pro většinu našich ryb představuje problém již překážka vysoká 20 centimetrů.  
  • Vodní elektrárny – pokud nejsou vybaveny účinnými ochrannými zařízeními (mechanická, elektrická,….), vstup do turbín bývá pro vodní živočichy velmi neblahý.
  • Zavzduté úseky vodních toků nad příčnými objekty – omezují pohyb proudomilných druhů ryb, které by třeba i prošly rybími přechody, vystavují tyto ryby většímu nebezpečí od dravců,….
  • Technické úpravy koryt, vytvářející podmínky tvarově a hydraulicky nevhodné pro život a pohyb vodních živočichů – například nečlenitá plochá dna s příliš  mělkou vodou.
  • Nevhodně řešené mosty a propustky – s přepady vody z výšky, se zatrubněnými úseky, které mohou vodní živočichy odpuzovat,….

Obr. 1 Starosvětská idylka a navíc využití „ekologické“ vodní energie. Jez však působí jako překážky v migraci vodních živočichů. Pokud má být negativní působení těžby „ekologické“ energie vyváženo výstavbou rybího přechodu, znamená to nemalé náklady.

Obr. 2 I tento objekt znemožňuje vodním živočichům migrovat proti proudu.

V posledních letech byla postavena již řada rybích přechodů, zařízení, která by měla řešit problémy migrační prostupnosti vodních toků. Bohužel až příliš snadno se ujala představa, že zřízením rybího přechodu je všechno, co souvisí s jezy a vodními elektrárnami vyřešeno. Výstavba rybích přechodů je správným trendem, v řadě míst ani jiné řešení není možné. Nutno však připomínat tyto problémy:

  • Rybí přechody jsou nákladné.
  • Dostatečná funkčnost rybích přechodů je značně závislá na správné dispozici, správném konstrukčním provedení, správném provozování a dostatečné údržbě. Bohužel se ukazuje, že stačí drobné nedostatky, aby rybí přechod fungoval nedostatečně nebo nefungoval vůbec.
  • Spolehlivé rybí přechody vyžadují dostatek prostoru (přiměřeně pomalé proudění žádá přiměřeně mírný sklon, tedy dostatečně velkou délku přechodu), to znamená nároky na pozemky. Prostorově „úsporné“ rybí přechody je lepší přijímat s nedůvěrou.
  • Rybí přechod neřeší další problémy, související s existencí jezů a vodních elektráren – degradaci vodního toku zavzdutím, poškozování živočichů v turbinách elektráren (účinnost ochranných zařízení je rovněž citlivou záležitostí), zhoršování průběhu povodní, narušení splaveninového režimu. 

Pokud mají být různé negativní dopady existence jezů a vodních elektráren kompenzovány zřizováním a provozováním technických opatření, bude samozřejmě nutné náklady těchto opatření odečítat od výnosů produkce „ekologické“ vodní energie.

Vzhledem k uvedeným okolnostem jsme nuceni na prvním místě podporovat obnovu přirozené migrační prostupnosti vodních toků. V konkrétních místech by tedy mělo být opatřením první volby odstranění migrační překážky – zboření jezu, jehož nezbytnost není dostatečně prokázána, případně ponechání starého jezu samovolnému rozpadu.

Obr. 3 Starý jez na Blanici pod Vlašimí udělal to nejlepší, co mohl – rozpadl se a proměnil v balvanitou peřej, prostupnou pro vodní živočichy v obou směrech.

Opatřením druhé volby je nahrazení problematického objektu, který působí jako migrační překážka, vzdouvacím a stabilizačním objektem přírodě bližším a migračně prostupným. Ve vodohospodářsky pokročilých zemích je například běžné nahrazování zejména nižších jezů a stupňů kamenitými skluzy či rampami.

Obr. 4 Jez Goggeles na řece Wertach v Augsburgu nebyl nízký, jeho výška činila 5 metrů, přesto byl v rámci širšího programu revitalizace (Wertach – Vital) zhruba v roce 2005 zbořen a nahrazen přes 200 metrů dlouhou balvanitou rampou. Rampa není fixována tuhým základem, stabilitu základní struktury příčných žeber (za menších průtoků podporují vlásenkovité proudění) zajišťuje mohutnost balvanů.  

Až v případech, kdy se předcházející přístupy neuplatní, by mělo docházet na výstavbu rybích přechodů. Ta musí být provázena zejména účinnými opatřenímni, bránícími vstupu vodních živočichů do turbin elektráren.

Výstavba jakýchkoliv nových vzdouvacích objektů by měla být nadále pokládána za nežádoucí z hlediska morfologického, ekologického i vodohospodářského stavu vodních toků.

Rybí přechody dnes budovaných typů

 Z technických typů bývá dnes aplikován štěrbinový rybí přechod. V betonovém žlabu je proud členěn na rychlejší místa a odpočivné tůně sledem příčných překážek se svislými štěrbinami. Tyto RP jsou obzvláště citlivé na provozní údržbu – zachycené spláví může velmi nepříznivě změnit průtokové poměry. 

Obr. 5  Štěrbinový rybí přechod, postavený v roce 2012 na Labi u jezu v Čelákovicích. Výstavba byla podpořena v rámci operačního programu Životní prostředí.

Často budovaným typem RP je postranní koryto (bypass) nebo žlab, vestavěný do koryta, s příčnými řadami pevně instalovaných balvanů. Prostory mezi jednotlivými řadami balvanů slouží rybám jako odpočinkové tůně. Tento typ přechodu je poměrně náročný na provedení. Spád je třeba co nejrovnoměrněji rozložit mezi všechny příčné řady balvanů. Pokud se na některých řadách vytváří příliš velký spád, ve štěrbinách mezi balvany proudí voda příliš rychle a ryby mohou mít potíže s prostupem.

Obr. 6 Rybí přechod u prádelny - přechod s příčnými řadami balvanů, vybudovaný ve Vlašimi  v rámci přírodě blízké úpravy Blanice.

Obr. 7 Pracovníci AOPK ČR, Krajského střediska Praha a Střední Čechy, ověřují nivelací v rybím přechodu ve Vlašimi U prádelny rovnoměrnost rozdělení spádu mezi jednotlivé příčné řady balvanů (jaro 2014)

Obr. 8 Rybí přechod stejné konstrukce, postavený na Blanici ve Vlašimi u starého zimního stadionu v rámci téže revitalizační stavby. Pracovník AOPK ČR měří hydrometrickou vrtulí rychlosti proudění ve štěrbinách mezi balvany. 

Kde je pro to dostatek místa, je zřejmě nejlepší postavit velmi dlouhý postranní rybí přechod s mírným podélným sklonem. Takový přechod má podélné sklony a rychlosti proudění podobné jako proudný potok nebo říčka a nebývá zatížen problémy s nežádoucími soustředěními spádů a velikostmi rychlostí. Jako stavba nevyžaduje tuhé založení a náročnou stabilizaci koryta, jako přechody techničtějších typů.

Obr. 9 Rybí přechod postavený v Bambergu v rámci bavorské zemské zahradní výstavy 2012 je dlouhý 1200 metrů. Může tak být spádově řešen jako běžný potok. Stal se v podstatě svébytným úsekem vodního toku, obohacujícím parkový areál, vzniknuvší díky výstavě.

Myšlenka nahradit příčné řady balvanů nebo pevné přepážky, členící RP na proudná místa a odpočinkové tišiny, konstrukcí poněkud přírodě bližší a stavebně méně náročnou, dala vzniknout kartáčovým rybím přechodům. Ve Středních Čechách, na několika jezech na Sázavě u města Sázavy, zatím Povodí Vltavy ověřovalo možnost instalovat kartáčové prvky do starších vorových nebo vodáckých propustí, a tak je úsporně adaptovat na rybí přechody. Vzhledem k dispozicím, určeným starými propustmi, nebyly následným sledováním zjištěny příliš dobré výsledky těchto pokusů. Nicméně uplatnění kartáčových prvků v nově stavěných žlabech, splňujících hydraulické a ichtyologické požadavky na rybí přechody, může mít budoucnost.

Obr. 10 Pokusná instalace kartáčových prvků do starší vodácké propusti jezu Budín u Sázavy, 2008.

Obr. 11 Propust jezu Budín s kartáčovými prvky, protékaná vodou. Konstrukce má umožňovat bezpečné projíždění vodáků.

Některé citlivé momenty při navrhování, výstavbě a provozování rybích přechodů:

  • vhodná dispozice zejména dolního vstupu do RFP vzhledem k proudění a hlavní postupové cestě ryb v řece
  • dostatečný proud vody, vystupující z rybího přechodu, vzhledem k proudění v řece a k hlavní postupové cestě, schopný nalákat ryby do přechodu
  • dostatečná délka è dostatečně mírný podélný sklon přechodu è příhodně malé rychlosti proudění
  • rovnoměrné rozvinutí spádu po délce přechodu (častý nepříznivý jev nahloučení spádu do posledního stavebního úseku)
  • dostatečně zřetelné střídání proudných a klidnějších míst v konstrukci přechodu
  • dostatečné napájení rybího přechodu vodou (ó kolize se zájmy provozovatelů elektráren); elektrárník v následném provozu nešetří na rybím přechodu vodou
  • hydraulické řešení zabezpečuje vhodné plnění přechodu vodou (vhodné hloubky v tůních)
  • rovnoměrné rozdělení spádu mezi jednotlivé podélně členící prvky (přepážky, příčné řady balvanů); v RP nejsou přítomna místa nepříznivě zrychlující proudění
  • mezi dnem řeky a dolním vstupem do RP není schod
  • dno řeky pod RP nepoklesává, voda z RP pak nepadá do řeky z výšky
  • na stavbu se podaří sehnat vhodné podlouhlé balvany do příčných řad (těžší úloha, než by se zdálo…..obhájci přírodní autentičnosti zatím vzdorují úvahám o betonových prefabrikátech)
  • balvany ne zcela ideálních tvarů (obvykle se neseženou dostatečně podlouhlé) se podaří spolehlivě zabetovat do dna žlabu
  • RP je pravidelně a často čištěn od zachyceného spláví
  • přechod budou s potěšením používat i nereofilní (neproudomilné) ryby, které tvoří většinu rybí obsádky v jinak podstatně méně proudné řece (ç přechod s poměrně rychlým prouděním obvykle vyhovuje spíš reofilním rybám, zatímco ve zprostupňované řece žijí hlavně ty ostatní).

 

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt