Mrtvé dřevo ve vodních tocích

Příspěvek pro časopis Veřejná správa, 2008

V korytech vodních toků se přirozeně vyskytuje značné množství dřeva - ulámaných, vyvrácených stromů, kmenů a jejich částí, pařezů, kořenů, větví i jemného spláví. Pro tento materiál se dnes v ekologickém i ve vodohospodářském slovníku ustaluje pojem mrtvé dřevo. Do této skupiny se ale obvykle zahrnuje i dřevo de facto živé, které se však v danou chvíli z funkčního hlediska blíží spíše „mrtvému dřevu“, než normálně rostoucím stromům a keřům - kmeny stromů, skloněné až do hladiny, žijící kořeny a pařezy skácených nebo ulámaných stromů a čerstvé volné části stromů, hlavně vrb, schopné v korytě nebo na březích vodního toku zakořenit a dál růst.

Dožívající staré pojetí správy vodních toků je jednostranně technicky orientováno a neumí příliš rozlišovat, že různé úseky potoků a řek mají různé vlastnosti a měly by se v nich uplatňovat různé požadavky. Neumí také rozlišovat, že v některých úsecích může být dřevní hmota v korytě toku na obtíž, jinde ale mohou naopak převažovat její příznivé funkce. Proto má k mrtvému dřevu celkově nepříznivý vztah. Nevidí v něm nic jiného než materiál, který ohrožuje průtočnost, a tedy by měl být z vodních toků odstraňován. Praktická správa vodních toků u nás také dosud v tomto duchu převážně působí. V rámci údržby toků je snaha jak odstraňovat hmotu, která se již stala mrtvým dřevem, tak zásahy do živých břehových a doprovodných porostů omezovat vznik mrtvého dřeva. Odstraňování mrtvého dřeva z vodních toků ovšem přirozeně není vnímáno příznivě ze strany ochrany přírody a krajiny. „Neorganizovaná“ dřevní hmota značnou měrou přispívá k členitosti koryt potoků a řek a jejich břehů, a tak je významná i pro celkovou bohatost jejich oživení. Také rybáři dobře vědí, že mrtvé dřevo není dobré jenom na zamotávání udic, ale že je důležité pro vytváření stanovišť a úkrytů ryb. Nakonec i vodohospodáři si začínají uvědomovat, že dřevní hmota v korytech toků může v některých místech, zejména ve volné krajině, plnit funkce, které jsou příznivé i z jejich hlediska - stabilizovat koryta nebo zpomalovat průběh povodní.

Není nutné ani žádoucí, aby v otázce mrtvého dřeva probíhal nějaký nesmiřitelný boj vyhraněných názorů. K hledání rozumných řešení napomůže pohled do vodohospodářsky pokročilejších zemí Unie, třeba do Německa nebo do Dánska. V těchto zemích je již po více než čtvrt století standardní součástí správy vodních toků snaha o rehabilitaci jejich ekologického stavu. Proběhla tam již řada revitalizačních akcí, včetně zpřírodňování větších vodních toků. Také zájmy říčního rybářství se tam od tradičního „vytahování masa z vody“, poněkud posouvají jak ke sportovní stránce rybolovu, tak k obnově přirozených podmínek pro život ryb i jiných vodních živočichů. V těchto souvislostech již tamní vodní hospodářství také nověji přistupuje k mrtvému dřevu. Nevnímá je již vyhraněně negativně, ale naopak oceňuje jeho významné pozitivní funkce. V rámci diferencovaných přístupů k různým úsekům vodních toků se snaží tam, kde je to možné a vhodné, těchto funkcí mrtvého dřeva využívat. Neznamená to, že by se potoky a řeky nechávaly i v obcích a městech zatarasovat naplavenými stromy a větvemi. Ale respektuje se a do jisté míry i podporuje vývoj struktur mrtvého dřeva zejména v úsecích toků ve volné krajině, kde jejich přítomnost nepůsobí problémy a naopak se může uplatňovat příznivě i z vysloveně vodohospodářského hlediska.

V rámci revitalizací a zlepšování ekologického stavu vodních se také rozvíjí aktivní využívání mrtvého dřeva (jakož i zakořeňujícího zejm. vrbového materiálu). Při revitalizačních stavbách i při provádění různých umírněnějších ekologizačních opatření se dřevo do koryt a břehů různými způsoby záměrně vkládá. (Pokud by se řeklo, že zatímco u nás správa vodních toků ještě za státní peníze dřevo z vodních toků vytahuje, tak v Německu ho za státní peníze začíná vracet zpátky, bylo by to příliš hrubé zjednodušení. Nicméně významné rozdíly v přístupech existují.) Všechny tyto aplikace dřeva samozřejmě musejí být vždy dobře uváženy, řádně vodoprávně projednány a odborně prováděny.

Významné impulsy k obnovování a posilování přítomnosti dřevní hmoty ve vodních tocích dává ve zmíněných zemích jednak odborné vyhodnocování provedených revitalizačních staveb, jednak pokročilý rybářský výzkum, který se zabývá vztahy mezi parametry vodního prostředí a bohatostí oživení toků jak rybami, tak dalšími skupinami vodních živočichů. Byla mimo jiné řešena otázka, proč i tvarově velmi vydařené úseky revitalizovaných nebo přírodně rekonstruovaných koryt s dobrou kvalitou vody zůstávají zarybněním zřetelně pozadu za úseky zcela přirozenými. Ukazovalo se, že i když jsou tyto úseky toků morfologicky velmi dobře pojednány „ve štěrku a kameni“, chybí jim právě větve, kmeny a kořeny. Tyto struktury se ukázaly jako velmi významné pro život ryb, neboť poskytují jak jim samotným, tak důležitým složkám jejich potravy rozmnožovací, potravní, odpočinková stanoviště, úkryty před predátory, na zimu a pro dobu nepříznivých průtokových stavů. Ukazuje se například, že s nedostatkem mrtvého dřeva, jehož struktury by poskytovaly úkryty rybám, souvisí problém decimování rybích obsádek dravými ptáky, který naše rybářství vnímá jako významný. Struktury mrtvého dřeva jsou také velmi důležité tím, že ovlivňují proudění vody, což podporuje další samovolný rozvoj členitosti koryta vodního toku vymíláním a usazováním - mimochodem právě této funkce mrtvého dřeva je snaha co nejvíce využívat při revitalizacích nevhodně technicky upravených koryt.

Z těchto poznatků vycházejí diferencované přístupy správců vodních toků k mrtvému dřevu a návazně též k břehovým a doprovodným porostům, které jsou zdrojem tohoto dřeva. To znamená, že se dřevo nebere šmahem jako nežádoucí prvek, který je třeba z vodního toku odstranit, ale více se rozlišuje, ve kterých úsecích skutečně představuje nějaké riziko a má být odstraněno, ve kterých má být ponecháváno a do kterých by naopak bylo vhodné je doplnit.

Inženýrské aplikace mrtvého dřeva, tedy způsoby vytváření přírodě blízkých struktur ze dřeva do vodních toků, mohou být různé. Uplatní se v široké škále opatření od totálních revitalizací, při nichž se budují zcela nová, přírodě blízká koryta potoků nebo řek namísto dřívějších technicky upravených kanálů, po umírněná dílčí částečně opatření zlepšující ekologický stav toků nebo podporující jejich samovolné renaturace. Tyto postupy, které mohou představovat jak doplněk, tak jednodušší a úspornější alternativu úplných revitalizací, se dnes v německy mluvících zemích označují pojmem přírodě blízké vodní stavitelství.

Různé způsoby aplikace mrtvého dřeva mohou sloužit některým z těchto účelů:

  • Posílení tvarové členitosti koryta v zájmu zlepšení jeho ekologického stavu.
  • Stabilizace koryta - pokud některé části koryta nemají být erodovány, lze je přímo chránit dřevní hmotou nebo ze dřeva vytvářet prvky, které vhodně odkloní proudění.
  • Destabilizace koryta - pokud je naopak zájem na tom, aby některá místa koryta byla intenzivněji vymílána, a tím posilována členitost koryta, lze toho rovněž dosahovat vhodně umístěnými usměrňovači proudění na bázi mrtvého dřeva.
  • Změlčení koryta - zejména ve volné krajině, pokud je žádoucí napravit přílišné zahloubení technicky upraveného koryta, a tím podpořit především tlumivé rozlévání povodňových průtoků do nivy.

Těmto účelům mohou sloužit například následující konstrukční řešení:

  • Lany nebo kůly kotvené odvětvené nebo neodvětvené kmeny, umísťované do koryta pro usměrnění proudění, pro zmenšení průtočnosti koryta nebo pro vytvoření proudových stínů. Technicky elegantní, ale samozřejmě ne vždy možné nebo vhodné je přímo skácet strom do cílové pozice ve vodním toku a tam jej vhodně ukotvit. (Podpora mrtvého dřeva by ovšem neměla znamenat nevhodné zásahy do živoucích břehových porostů.)
  • Celé stromy s větvovím i s kořeny, mechanizací vytržené ze země a vložené do vodního toku za účelem jeho změlčení a iniciace členícího vymílání. Zvláště vhodné pro tento účel jsou smrky. Jednak se stanovištně nehodí do niv, takže když se jich tam pár „natrhá“, nebývá to z ekologického hlediska velká škoda, jednak jejich plochý kořenový systém, umístěn do toku proti proudu a zaražený do dna, vytváří již sám o sobě dobrou kotvu i pro ležící strom. Celý smrk se může dobře uplatnit například když je potřeba v rámci revitalizací zmenšit hloubku a průtočnost hlubokého technicky upraveného koryta menšího toku. Strom se do koryta vloží nadél, kořeny proti proudu, a vytvoří dobrý špunt. Takto aplikovaný smrk také může sloužit jako armatura pro úplné zasypání rušeného úseku koryta.
  • Dříky kmenů stromů s kořenovými systémy, zakopané příčně do břehů, kořenovým systémem do vody. Kořenové systémy, trčící takto ze břehu do vody, stabilizují břeh a vytvářejí obdobu, resp. dočasnou náhradu přirozeně rostlého kořenového systému břehové vegetace. Pro tento účel jsou rovněž vhodné smrky, případně listnaté stromy s bohatými kořenovými systémy. Dříky kmenů, zakopané do břehů, musejí být několik metrů dlouhé, aby dobře držely.
  • Svazky větví, kotvené do vodního toku kůly (a svázané ocelovými lany), zatížené velkými balvany nebo částečně zakopané do futer, vyhloubených do břehů.
  • Použití vrbového materiálu, určeného k zakořenění - vertikální nebo horizontální aplikace kůlů, záplety, pokryvy a válce z tenčího materiálu.

V České republice zatím bylo záměrné vkládání mrtvého dřeva do vodních toků zkoušeno jenom v několika jednotlivých případech, hlavně v rámci revitalizačních akcí. Správa vodních toků a vodoprávní úřady si budou tyto přístupy teprve osvojovat tak, aby bylo co nejlépe využíváno schopnosti aplikací mrtvého dřeva přinášet významné efekty s velmi příznivými náklady. Při tom by se samozřejmě neměly poškozovat zájmy jiných osob, zejména v obcích by se nemělo zvětšovat riziko problémů při průchodech povodní. Z mrtvého dřeva by se také neměly vytvářet nebezpečné pasti v místech vodáckého provozu. Těmto požadavkům vyhoví zejména aplikace ve volné krajině, pracující s prvky přiměřeně zajištěnými proti odplavení. Nemusí se také začínat velkými a nákladnými akcemi. Naopak - v dohodě se správci vodních toků a vodoprávními úřady lze zajímavých efektů dosahovat i drobnějšími opatřeními, zvládnutelnými silami obcí, rybářských spolků, ekologických sdružení nebo různých zájmových kroužků pro mládež.

Nejjednodušeji ovšem lze začít správně zacházet s mrtvým dřevem v potocích a řekách tak, že se z nich nebude zbytečně odstraňovat ten materiál, který se do nich dostává přirozeně.

Obr. 1 Přírodní potok ve volné krajině je doprovázen velkým množstvím živého i mrtvého dřeva, které plní významné ekologické i vodohospodářské funkce. Dřevo různých tvarů a velikostí je významným prvkem členitosti koryta, zvětšuje aktivní omočený povrch, vytváří stanoviště a úkryty pro živočichy. Převážně stabilizuje koryto, může zpomalovat průběh povodní a podporovat jejich tlumivé rozlévání do nivy.

Obr. 2 Rozsáhlé nivy řeky Isary nad bavorskou metropolí Mnichovem jsou chráněny včetně přirozených modelací řečiště, transportu a ukládání mrtvého dřeva. Pokud je za povodní nějaké dřevo odneseno do města, je řešeno tam, kde se nakonec zachytí - pokud tam něčemu vadí.

Obr.3 Revitalizace řeky Vöckly ve městě Vöcklabrucku byla významnou součástí hornorakouské zemské zahradní výstavy, konané v roce 2007. Po odstranění technického opevnění dlažbou byly do některých míst koryta vloženy rozčleňovací prvky z mrtvého dřeva. Již po krátké době je patrné, že s dřevem se mohlo méně šetřit - figury z mrtvého dřeva se rychle olamují a slehávají.

Obr.4 Revitalizační výhon v řečišti řeky Vöckly je tvořen svazkem větších větví, přikotvených ke dnu. Výhon vytváří proudový stín, hojně vyhledávaný rybami. Úkryty z mrtvého dřeva jsou mimo jiné příspěvkem k ochraně rybích populací před nadměrným tlakem dravých ptáků - v "čistém" korytě se ryby nemají kam skrýt a mohou být ptáky decimovány.

Obr.5 Současnou největší protipovodňovou stavbou v České republice je poldr na Moravské Sázavě u Žichlínku, vybudovaný státním podnikem Povodí Moravy. Jedná se „ekologický“ poldr - 170 hektarů polí se mění v přírodě blízké plochy. Jejich součástí jsou také revitalizovaná koryta vodních toků, k jejichž stabilizaci a rozčlenění byly použity i kořenové soustavy vytrhaných stromů.

 

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt