Bakovský (Pozdeňský) potok

Jeden z východo-západních potoků na Slánsku, okres Kladno. Ústí zleva do Vltavy ve Vepřeku, jeho hlavními přítoky jsou Zlonický potok od Zlonic, Červený potok od Slaného a Vranský potok od Šlapanic. Jako všechny pozoruhodné souběžné potoky v tomto dávném sídelním území s hustou historickou strukturou krajiny nabízí výrazné kontrasty drastických degradací a úseků s výrazným potenciálem přírodní obnovy. Šetření 2012, 2013.

Obr. 1 Potok pod Pozdní byl kdysi poškozen nevhodnými úpravami. Ztráta stability se projevuje výraznou stranovou i hloubkovou erozí v málo odolných zeminách. Koryto je tvarově a hydraulicky členité, ale nadměrné zahloubení, které mimo jiné působí zbytečné vysoušení okolních nivních poloh, představuje problém.

Obr. 2 Pamětní tabule Pozdeňské závlahové nádrže.

Obr. 3 Potok u Kvilic rovněž nese známky starších poškození napřimujícími úpravami, prováděnými v dobách, kdy v okolní nivě byly obhospodařovány hlavně louky. V současné době se potok hojí působením samovolných renaturačních procesů, nivní plochy nabývají přírodnějšího charakteru díky zamokření. Někteří obyvatelé to přijímají s jistým znepokojením, ale většinou chápou, že když nejsou domácí zvířata, není zájem o píci a seno, tedy nakonec nikomu ani nemusí vadit, když se nivní louky mění v mokřady a vlhké háje.

Obr. 4 Zavlhlé nivní přístřeší.

Obr. 5 Tento úsek potoka u Kvilic, v minulosti napřímený, prodělává díky mírnému podélnému sklonu samovolnou renaturaci zanášením splaveninami a změlčováním. Zamokřování okolní nivy nijak neohrožuje zástavbu obce.

Obr. 6 Přírodě blízký, morfologicky kvalitní úsek potoka u Kutrovic.

Obr. 7 Brutální úprava koryta potoka v Neprobylicích. Je zcela nepřiměřené, aby středem obce, v němž se dochoval široký nezastavěný potoční koridor, procházel potok v takto kanalizovaném stavu. Technická úprava vizuálně znehodnocuje ráz obce, která se jinak pyšní bohatou historií a architekturou. Typická lokalita pro intravilánové přírodě blízké rozvolnění koryta.

Obr. 8 V minulosti upravené koryto nad Hobšovicemi, v blízkosti přírodní památky Mokřiny u Beřovic, prodělává příznivý renaturační vývoj  zanášením a změlčováním.

Obr. 9 Na samovolném zlepšování morfologicko-ekologického stavu potoka se podílí také zarůstání břehových linií stromy.

Obr. 10 Také koryto ve vlastní přírodní památce Mokřiny u Beřovic je z minulosti poškozeno napřimující úpravou. Zde bude zvažována revitalizace.

Obr. 11 Ve Velvarech sevřela zástavba Bakovský potok velmi těsně…a pak vznikají obavy z vyplavení za větších vod.

Obr. 12 Potok pod Velvary teče rozsáhlou nevyužívanou nivou, kde sotva čemu prospívá, že je takto kanalizován. Vhodná lokalita pro revitalizaci.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt