Blanice

„Středočeská“ Blanice počíná na Táborsku nad Mladou Vožicí, prochází chráněnou krajinnou oblastí Blaník a městem Vlašimí. Ústí zleva do Sázavy asi tři kilometry nad Českým Šternberkem. Řeka nebyla v minulosti technicky upravena, ve většině úseků je morfologicky ve velmi dobrém stavu, vyvíjí se převážně jako menadrující vodní tok.

Od Mladé Vožice po Vlašim je tok, resp. niva Blanice chráněna v rámci evropsky významné lokality (EVL) Vlašimská Blanice. Tato EVL má chránit z živočichů, vázaných na vodu, zejména výskyty vydry říční, mihule potoční a mlže velevruba tupého.

Nepříznivě, z hlediska kvality vody, ovlivňuje řeku hlavně zemědělský charakter krajiny a poměrně husté vesnické osídlení. Výraznější znečištění horního toku mohla být v minulosti spojována s lihovarem, působícím nad Mladou Vožicí. Obecně lze říci, že velmi dobrý morfologický stav řeky je poněkud znehodnocován horší kvalitou vody, charakterizovanou jak vysokou úživností, tak výrazným transportem erodovaných zemin. Usazováním zemin vzniká bahnité dno, které není příznivé ani pro mihule, ani pro vodní mlže.

Blanice je také fragmentována sledem jezů, v úseku pod Mladou Vožicí pak velkým průtočným rybníkem Kamberk. Existence těchto migračních překážek rovněž není příznivá pro mihule ani pro mlže (vývojová stadia mlžů migrují s rybami) a zřejmě omezuje naplnění potenciálu přirozeného zarybnění řeky.

Dochované hodnoty řeky Blanice jsou dobrým důvodem pro to, aby byly vyvíjeny důrazné snahy pro omezení přetrvávajících nepříznivých vlivů. Je tedy dobře, že Vlašimsko je oblastí poměrně soustředěného uplatňování krajinotvorných opatření, podporovaných různými programy resortu životního prostředí. Revitalizace dílčích úseků některých menších přítoků Blanice (Slupský potok u Neustupova, Volavecký potok u Pravonína, Borecký potok u Vlašimi, potok u Bořeňovic, meliorák u Domašína,…) zatím nejsou zásadního rozsahu, ale představují dobrý počátek zlepšujících opatření v síti drobných vodních toků. V roce 2014 dokončilo Povodí Vltavy, s.p., s podporou operačního programu Životní prostředí, směru 1.3.2, přírodě blízkou úpravu Blanice v celé délce města Vlašimi. V rámci této stavby byly dva vlašimské jezy vybaveny rybími přechody. Zatím (2014) jde zřejmě o největší intravilánovou revitalizaci, provedenou v České republice. O něco dříve, v roce 2011, vybudovalo Povodí Vltavy, rovněž s podporou OPŽP, rybí přechody u dvou jezů ve vlašimském zámeckém parku.

Obr. 1 Rozliv povodně v červnu 2013 doznívá v luční nivě s meandrujícím korytem Blanice nad Louňovicemi pod Blaníkem.

Obr. 2 Masivem Blaníku ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti prochází Blanice v přírodním, zdravě členitém korytě.

Obr. 3 Koryto se přirozené vyvíjí vymíláním do stran, tento proces usměrňují stromy, rostoucí v břehových čarách.

Obr. 4 Úsek Blanice u Ostrova, zavzdutý starým jezem – okolní vlhká niva je pravděpodobně dnem zaniklého historického rybníka.

Obr. 5 Biotopní tůně v nivě pod Ostrovem, které již před několika lety s podporou Programu péče o krajinu vytvořil soukromý majitel pozemků.

Obr. 6 Starý jez u Ostrova. Překážka v migraci vodních živočichů. Postavit rybí přechod nebo nahradit jez balvanitou rampou?

Obr. 7 Mírný podélný sklon dna údolí = rozkladitá meandrace říčního koryta.

Obr. 8 Koryto Blanice nad Vlašimí, u Znosimi, je morfologicky ve velmi dobrém stavu. Již od Vítkova mlýna nad Znosimí je však postižena šířením invazní rostliny, křídlatky japonské. Křídlatka, která se může šířit i plavenými částmi rostlin, je schopna souvisle obsazovat i větší plochy břehů a znemožnovat rozvoj přirozených břehových porostů. Odstraňování křídlatky je náročné, vyžaduje opakovanou aplikaci chemických přípravků a má smysl, pokud se provádí celoplošně….což se zatím podél našich vodních toků příliš nedaří organizovat.

Obr. 9 Rybí přechod u jezu U Znosimské brány ve vlašimském zámeckém parku. Vybudovalo Povodí Vltavy, s.p., v roce 2011 s podporou operačního programu Životní prostředí, směr podpory 6.4 (obnova vodního režimu v krajině).

Obr. 10 Výstavba rybího přechodu u jezu U Kamenného mostu ve vlašimském zámeckém parku, pohled v roce 2011. Rovněž akce Povodí Vltavy, s.p., konaná s podporou operačního programu Životní prostředí, směr podpory 6.4. Oba rybí přechody, dle soudů odborníků dobře funkční, projektovala Ing. Koterová, Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha.

Obr. 11 Rybím přechodem u starého zimního stadionu na dolním okraji vlašimského zámeckého parku začíná rozsáhlá přírodě blízká úprava Blanice, kterou v letech 2012 až 2014 provedlo Povodí Vltavy, s.p., s podporou operačního programu Životní prostředí, směr podpory 1.3.2 (přírodě blízké protipovodňové úpravy koryt v intravilánech).

Obr. 12 Revitalizaci Blanice ve Vlašimi projektoval Ing. Tuček, Sweco-Hydroprojekt Praha, realizovala firma Hochtief, stavbyvedoucí p. Pelech. Za investora, Povodí Vltavy, s.p., na průběh stavby dohlíželi Ing. Černohorská a Ing. Stratílek.

Obr. 13 Čerstvě dokončená úprava Blanice na úrovni historického středu Vlašimi, jaro 2014. Cílem projektu bylo mimo jiné zpřístupnění říčního koridoru, upraveného v podstatě na městský park, pro obyvatele a turisty. Vpravo dole nová obslužná komunikace, sloužící jako cyklostezka, u rekonstruovaného domu dětí (historická budova vlevo) pak nová lávka přes řeku.

Obr. 14 Ve středu Vlašimi stavba kombinovala technické ochranné prvky (protipovodňové stěny po stranách koryta) s rozvolněním a v rámci možností přírodě  blízkým členěním koryta. Zde nebyl prostor pro nějaké výraznější rozvolňování řečiště, řeka tu také není spádná vzhledem ke vzdouvacímu účinku níže ležícího jezu. Nelze tedy ani hovořit o nějakém přírodně autentickém tvarování kynety. Její členitosti bylo dosaženo pragmaticky – hrubými kamennými záhozy v březích a soustavou příčných balvanitých žeber, výhonům, jejichž úkolem je směrově a rychlostně rozčleňovat proudění (vlnění proudu, vznik míst s rychlejším prouděním a naopak proudových stínů). Zejména proudové stíny za jednotlivými výhony mohou být vyhledávanými stanovišti vodních živočichů. Po příští povodni samozřejmě může tato kompozice vypadat a fungovat jinak…

Obr. 15 Nový rybí přechod u jezu u prádelny Kyselý, již pod historickým středem města. Jaro 2014 – pracovníci AOPK ČR, Krajského střediska Praha a Střední Čechy, nivelují polohy dílčích hladin vody v rybím přechodu, aby ověřili rovnoměrnost rozdělení spádů mezi jednotlivé stupně, tvořené příčnými řadami kamenů.

Obr. 16 Poněkud spádnější úsek pod jezem, u prádelny Kyselý, umožnil členění kynety sledem příčných kamenitých pasů.

Obr. 17 Významným protipovodňovým aspektem stavby bylo rozevření říčního profilu odtěžením naplavených zemin ze břehů. Vlevo nová obslužná komunikace, použitelná jako cyklostezka pro turisty, kteří opouštějí Vlašim podél Blanice, ve směru na Český Šternberk.

Obr. 18 Na dolním okraji Vlašimi  se podařilo nalézt prostor pro místní rozšíření řečiště. Toho bylo využito k umístění krajinářsky a ekologicky zajímavého ostrůvku. Podrobné tvarování ostrůvku s biotopní tůní uprostřed bylo iniciativou stavbyvedoucího (p. Pelech) a projektanta (Ing. Tuček). Jelikož se pánové nemohli dohodnout, kdo je hlavním tvůrcem, hovoříme o ostrůvku typu Pelech – Tuček. Přes neblahá očekávání přestál již vymodelovaný ostrůvek v podstatě beze změn velkou povodeň v červnu 2014. Bude zajímavé sledovat jeho další vývoj …..splaveniny, vegetace,…..Několik set metrů za tímto místem, u vlašimské čistírny odpadních vod, revitalizační úprava končí.

Obr. 19 Blanice pod Vlašimí teče v podstatě přirozeným korytem, které se živě vyvíjí do stran.

Obr. 20 Starý jez pod Vlašimí udělal to nejlepší, co z hlediska morfologicko-ekologického stavu řekl udělat mohl – rozpadl se.

Obr. 21 U několika dalších jezů, u nichž fungují v mlýnech malé vodní elektrárny, bude nejspíš potřeba postavit rybí přechody. Zde jez v Libeži.

Obr. 22 Jez u Nového mlýna pod Libeží rovněž vytváří překážku v migraci vodních živočichů.

Obr. 23 Blanice se blíží ke křížení s dálnicí. Při návštěvě na jaře 2014 byly patrné stopy povodně z června předcházejícího roku – břehová nátrž vlevo a skrumáž spláví vpravo. Jedná se o úsek přirozeného koryta mimo zastavěná území, není tedy důvodu nenechat na přírodě, aby si s těmito jevy poradila.

Obr. 24 Po dálnicí pokračuje Blanice v podstatě přirozeným korytem směrem k ústí do Sázavy.

Obr. 25 V posledním úseku doprovázejí Blanici zprava strmé svahy se zajímavými leso-skalními společenstvy.

Obr. 26 Ústí Blanice do Sázavy, jaro 2014.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt