Dřetovický potok

Potok teče z Kladna-Dubí a ústí zleva do Zákolanského potoka nad Kováry. Průzkum na podzim 2013.

V minulosti patřil Dřetovický potok k nejvíce znečištěným vodním tokům ve Středočeském kraji. Odvádí vyčištěné vody z kladenské komunální čistírny odpadních vod ve Vrapici a v minulosti též odváděl vody z průmyslových čistíren kladenských hutí. Před třiceti lety nebyly vzácné situace, kdy potokem tekla šedočerná kapalina dehtovitého zápachu. Jako dočišťovací zařízení, příslušející k průmyslové čistírně odpadních vod, byly používány nádrže u obce Stehelčevsi, tehdy známé jako „asfaltová jezera“. Většina délky potoka byla postižena různými technickými úpravami, včetně zjevně neodborně provedeného napřímení a zahloubení koryta pod Dřetovicemi (bylo třeba koryto zahloubit, aby voda nekontaminovala okolní zemědělské plochy?),  které dodnes působí další samovolné zahlubování koryta.

Průmyslové znečištění opadlo se zánikem příslušných kladenských závodů, čištění komunálních vod ve Vrapici by mělo probíhat na stanovených úrovních, historický obsah nádrží u Stehelčevsi je uložen v sedimentech a nejspíš čeká na své objevitele, alespoň horní nádrž je dnes bohatě osídlena vodním ptactvem. Jistě však nelze o Dřetovickém potoce mluvit jako o čistém, morfologická degradace, včetně nežádoucího zahlubování, se projevuje ve významných úsecích potoka. Od Kladna potok stále přináší neobvyklá množství odpadků.

Podstatnější rehabilitace Dřetovického potoka bude potřebná pro celkové zlepšení poměrů v navazujícím Zákolanském potoce.

Obr. 1 Historická kanalizační úprava koryta Dřetovického potoka ve Vrapici.

Obr. 2 Zbytky starých opevnění a bezdomovecký nepořádek kolem koryta pod Vrapicí.

 

Obr. 3 Upravené a pěnící koryto potoka pod kladenskou komunální čistírnou ve Vrapici. Voda není příliš čistá, i když je podstatně čistší než v dobách, kdy ještě fungoval kladenský průmysl.

Obr. 4 Erozní pasáž koryta nad Stehelčevsi působí vizuálně přirozeným dojmem. Koryto je však znečištěné odpadky, na vodu podezřelé kvality a na čistotu erodovaných zemin se rovněž nelze spoléhat.

Obr. 5 Někdejší průmyslová dočišťovací nádrž nad Stehelčevsí je naplněna vizuálně poměrně čistou vodou a je bohatě osídlena vodním ptactvem. Otázka jejích sedimentů by ale měla být přinejmenším prověřena.

Obr. 6 Dílčí úsek historické úpravy potoka ve Stehelčevsi, kde bylo použito kusů vlnitých plechů.

Obr. 7 Bývalá dočišťovací nádrž pod Stehelčevsí dnes působí rovněž klidným dojmem. V době návštěvy chyběli vodní ptáci.

Obr. 8 Starý mlýn pod Stehelčevsí, významný prvek historické struktury krajiny.

Obr. 9 Pasáž staré, příhodně se rozpadající dlažby v korytě potoka v Dřetovicích. Rozpad opevnění přibližuje koryto přirozeným poměrům.

Obr. 10 Téměř tři kilometry potoka od Dřetovic po ústí do Zákolanského potoka byly v minulosti zcela neodborně napřímeny a zahloubeny, možná ve snaze omezit kontakt silně znečištěné vody s okolními zemědělsky využívanými pozemky.

Obr. 11 Dnes pokračuje degradace koryta dalším samovolným zahlubováním. Přestože se dnes daří v tomto úseku pozorovat ledňáčka říčního (může sídlit v erodovaných svazích potoka a za potravou zalétat na podstatně čistší Zákolanský potok), nutno hodnotit stav tohoto úseku potoka jako neuspokojivý. Koryto těchto tvarů mimo jiné nepříznivě zrychluje postup případných povodňových průtoků.

Nejlepším řešením zahloubeného dolního úseku Dřetovického potoka by byla celková přestavba – nahrazení současného koryta korytem novým, mělkým, přírodě blízkým. Je však zřejmé, že takové opatření bude vhodné provádět až po dořešení problémů se znečištěním vody v potoce.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt