Hodkovský potok

Potok počíná u Zbraslavic na Kutnohorsku. Teče k jihu a ve Zruči nad Sázavou ústí zprava do Sázavy. Některé části potoka byly v minulosti poškozeny úpravami, ale směřují k samovolné renaturaci. Přírodní úseky jdou dobrými ukázkami převážně meandrujícího vodního toku. Souvislá prohlídka potoka byla provedena v roce 2009.



Obr.1 Jeden z přítoků Hodkovského potoka u Zbraslavic, který byl v minulosti zničen nepřiměřeně tvrdou úpravou s opevněním betonovými deskami. Potřebujeme ve volné, nezastavěné krajině takto „rychlá“, ekologicky zcela degradovaná koryta?

Obr. 2 Již pod Zbraslavice se najdou slušné, přírodní pasáže potoka a nivy.

Obr. 3 Rybník v horní části toku, nejspíše intenzivněji rybářsky využívaný, nevěstí mnoho dobrého z hlediska kvality vody. Ostrůvek je pěkný, nenásilně pojednaný.

Obr. 4 Potok pod rybníkem teče pásmem vodárenských studní a kdysi na něm byla nejspíš provedena prohrábka, která vedla k poměrně výraznému zahloubení. Nemůže toto zahloubení poškozovat blízké vodní zdroje?

Obr. 5 Úsek Hodkovského potoka v lese, který měl to štěstí, že ho nikdo v minulosti důrazněji neprohraboval. Široké, rozlévající se koryto lze hodnotit z morfologického i ekologického hlediska příznivě – dostatek potočních mělkovodí, velká členitost hloubek, směrů a rychlostí proudění, velikost aktivního povrchu koryta posiluje mrtvá dřevní hmota,…..

Obr. 6 Pěkný lesní úsek potoka.

Obr. 7 Panský rybník pod Hodkovem je využíván ke sportovnímu rybolovu. Na obrázku pronajímané rybářské budky u břehu rybníka. Tento způsob hospodaření může být šetrnější k ekosystému rybníka a ke kvalitě protékající vody než tradiční intenzivní chov ryb.

Obr. 8 Pod rybníkem následuje úsek v opuštěných zarůstajících lukách, který byl v minulosti evidentně poškozen nevhodnou, neodborně provedenou technickou úpravou. Koryto destabilizované napřímením a zahloubením setrvává v nepřirozeném zahloubení, případně se dále zahlubuje. Nepříznivé dopady: možnost dalšího zahlubování, v hluboce zaříznutém korytě je silně omezena tvarová členitost břehů a potočních mělčin, okolní niva se hlubokým korytem zbytečně odvodňuje.

Opr. 9 Úpravci potoka místy po jeho stranách ponechali bez zasypání koryto původní, přírodní. Tady by byla revitalizace poměrně snadná – návrat ke starému korytu.

Obr. 10 Vliv poškozujícího zásahu postupně odeznívá a koryto nabývá přirozeného charakteru, který si bude potok udržovat až ke Zruči.

Obr. 11 Členitost koryta posilují břehové porosty, které do něj dodávají živou i mrtvou dřevní hmotu. Široko daleko u potoka žádná zástavba, dřevo v korytě ničemu nevadí.

Obr. 12 Místy se potok vzmáhá k široké menadraci.

Obr. 13 Starý rybník se proměnil v mokřad. Z hlediska zájmů ochrany přírody optimální vývojové stadium rybníka?

<2492-128625-128624 onclick="window.show('/index.php?cmd=show&imageID=128624&title=',800,450)" src="/res/data/195/024992_50_128625.jpg" height="242" width="430" align="middle" alt="">2492-128625-128624>

Obr. 14 Tvarově členité koryto v extenzivně využívané nivě – dobrý stav potoka. Zde je dobře vidět detailní proměnlivost šířek koryta, která je ovlivňována stromy, rostoucími v břehových liniích. V pozadí je nezřetelně vidět (2009) svahy odlesněné po nedávné vichrnné pohromě.

Obr. 15 Poslední úsek Hodkovského potoka ve Zruči nad Sázavou o něco později, v roce 2014. Nedávno byla podél potoka, na straně středu města, postavena protipovodňová stěna. Akce v rámci Programu protipovodňové prevence Ministerstva zemědělství. Koncept ochrany vyvolává otázky. Je dobře, že zeď chrání před rozlivy potoka na pravobřeží i velké výměry nezastavěných zahrad, zatímco zástavba podél levého břehu zůstává nechráněna, respektive proti dřívějšku se ocitá ve zhoršené pozici? Neměla být na prvním místě snaha o rozvolnění potočiště?

 

Obr. 16 Nová protipovodňová stěna podél pravého břehu Hodkovského potoka ve Zruči, nad ústím do Sázavy.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt