Jizera

U Svijan vstupuje Jizera do Středních Čech jako řeka s charakterem, určeným jejím horním povodím. Vlastně jediná řeka v kraji, v jejímž průtokovém režimu se ještě projevuje podhorský charakter. Bohužel splaveninový režim je do značné míry pasivován vodohospodářskými úpravami a příčnými stavbami, které řeku postihují v celé její délce.

Vlastnosti, s nimiž k nám Jizera vstupuje, jsou živý průtokový režim a kvalita vody, která zřejmě není nejhorší. To představuje značná ekologický potenciál…..a také třeba potenciál rybářský.

Jizera ve Středních Čechách neprodělala tvrdé soustavné úpravy koryta, jako třeba Cidlina. Je však, podobně jako třeba Sázava nebo Berounka, ovlivněna dlouhodobým působením různých dílčích úprav, kterými si místní podmínky zlepšovali mlynáři a zemědělští obhospodařovatelé nivních poloh. Koryto je vlivem těchto zásahů trasově zjednodušené a v řadě dílčích úseků poměrně hluboké. V kombinaci se zmiňovaným živým podhorským průtokovým režimem a zároveň pasivovaným splaveninovým režimem (například někteří provozovatelé jezových elektráren ten názor nesdílejí, ale Jizera má ve většině úseků nedostatek hlavně kvalitnějších, štěrkových splavenin) to dává sklon řady říčních úseků k nepříznivému zahlubování. To se pak projevuje nedostatkem rozvoje a členitosti příbřežních mělčin nebo nadměrným odvodňováním přilehlé nivy.

Zásadním faktorem morfologické, biologické i rybářské degradace Jizery je fragmentace příčnými stavbami, jezy. Těch je na středočeské Jizeře celý sled. Kromě toho, že vytvářejí překážky v migraci ryb a jiných vodních živočichů, vnucují řece nepřirozeně málo proudné úseky  a přispívají k pasivaci splaveninového režimu – což podporuje zmiňované nepříznivé jevy v úsecích mimo jezová vzdutí.

Problematika migrační prostupnosti by měla být řešena se zřetelem k tomu, že Jizera patří k vodním tokům, které jsou v tomto ohledu vyhlášeny za prioritní. Ovšem výstavba rybích přechodů nevyřeší další zmiňované problémy.

Pakliže se dnes dynamické chování řeky projevuje do značné míry ve směru vertikálním a vnímáme to jako určitý problém, pak dlouhodobý program zlepšování stavu středočeské Jizery by měl zahrnovat opatření k horizontalizaci říční dynamiky….a jistému ozdravení splaveninového režimu. Přesměrovat vymílání do hloubky ve vývoj koryta do stran, to ovšem vyžaduje mimo jiné prostor. Je tedy třeba dlouhodobě vyhledávat pozemkové příležitosti i k vysloveně lokálním opatřením, rozšiřujícím a změlčujícím říční koryto a působícím lokální zpomalení povodňového proudění. Materiál, pocházející z rozšiřování koryta, pak je třeba ponechat řece ke změlčování a k obohacení splaveninového režimu.

Pozemkové příležitosti, které budou chráněny pro vodohospodářská opatření k rozvolňování říčního koryta, je zároveň třeba vnímat jako základnu biologické a krajinářské rehabilitace říčního prostoru….v tomto prostoru by měla být dlouhodobě chráněna a budována soustava lokálních biocenter…..v neformálním smyslu tohoto pojmu.

Obr. 1 Jizera vstupuje do Středních Čech u Svijan. Majitel jezu a mlýna, který leží na severočeském břehu, nedávno postavil na středočeském levém břehu novou malou vodní elektrárnu – a s podporou operačního programu Životní prostředí též rybí přechod. Dle prověřování Komise pro rybí přechody AOPK ČR je přechod přiměřeně funkční. Snímek 2013.

Obr. 2 Nad Březinou teče Jizera plochou nivou, břehová eroze je projevem živé říční dynamiky.

Obr. 3 Jez u starého mlýna v Březině byl zchátralý a rozpadal se.

Obr. 4 Přestával působit jako vzdouvací objekt a překážka v migraci vodních živočichů.

Obr. 5 Poté bylo majiteli povoleno obnovení jezu a zřízení malé vodní elektrárny. Bohužel ani správce vodního toku, Povodí Labe, s.p., ani vodoprávní úřad, MěÚ v Mnichově Hradišti, nevyhodnotili tuto situaci jako vzácnou příležitost jednat se stavebníkem o současném postavení rybího přechodu. Jez tedy byl postaven….a příležitost k obnově migrační prostupnosti unikla a kdo ví, kdy se znovu naskytne. (Přinejmenším od roku 2007, kdy funguje operační program Životní prostředí, uspívali zájemci, zpracovavší gramotné projekty, vcelku spolehlivě s žádostmi o dotace na výstavbu rybích přechodů.)

Obr. 6 Replika postranního říčního ramene, kterou v lokalitě Hněvousice u Mnichova Hradiště, s podporou operačního programu Životní prostředí, v nedávné době vytvořil soukromý majitel pozemku. Postranní rameno je přímo navázáno na řeku a může nabízet dobrá stanoviště a útočiště vodním živočichům, hlavně rybám. Takové prvky nejsou na naší Jizeře příliš hojné.

Obr. 7 Typická tvářnost středočeské Jizery mimo zastavěná území. Koryto je dílčími historickými zásahy trasově zjednodušené, oproti nivnímu terénu poměrně dost zahloubené. Není opevněno a jeho stav výrazně zlepšují převážně přirozeně se vyvíjející břehové porosty.

Obr. 8 Jez v Bakově nad Jizerou, při ústí potoka Bělá.

Obr. 9 Podhradské tůně – chráněné zbytky starého říčního ramene v krajinářsky hodnotné nivě pod Bakovem.

Obr. 10 Jez Josefův Důl.

Obr. 11 Mezi jednotlivými jezy se udržují jisté úseky řeky, které si zachovávají i částečně přirozenou proudnost. Na jejich poměrně dobrém stavu se významně podílí druhově pestrá a tvarově členitá břehová vegetace.

Obr. 12 Vaňkův jez v Mladé Boleslavi, po rekonstrukci s vakovým tělesem.

Obr. 13 Po levé straně Vaňkova jezu, resp. elektrárny je postaven rybí přechod. Bohužel není hodnocen jako kvalitní a funkční. Na snímku je patrna podstatná závada – výstup rybího přechodu do horní vody ústí těsně nad přítokem do elektrárny, za ochrannými česlemi. Ryby, vystoupavší přechodem, by tedy byly snadno strhávány do elektrárny.

Obr. 14 Jeden z dalších historických mlýnů a jezů – Krnsko.

Obr. 15 Mezi jezy opět typický úsek řeky v nezastavěné nivě.

Obr. 16 U jezu v Horkách nad Jizerou jsou postaveny dokonce dvě malé vodní elektrárny, rybí přechod bohužel zatím žádný.

Obr. 17 Další charakteristicky zahloubený úsek koryta.

Obr.18 Stará ramena představují v nivě Jizery dost nedostatkové prvky. Zde rameno Měsíc v přírodní památce Stará Jizera u Dražic. Třeba i jen náznakové zbytky podobných prvků je třeba podchycovat, chránit a obnovovat v rámci programu tzv. neformálních biocenter.

Obr. 19 Jez Kačov pod Benátkami – jeden z dalších objektů, vytvářejících překážku v migraci vodních živočichů a připravujících řeku o přirozenou spádnost a proudnost.

Obr. 20 Koryto pod kačovským jezem (jaro 2011) se stopami nedávné povodně.

Obr. 21 Břeh Jizery u Předměřic, jaro 2011. Nepříliš vydařené experimenty správce vodního toku, Povodí Labe, s.p., s břehovými porosty. AOPK ČR upozornila správce vodního toku, že takovýto zásah není pěstební probírkou, ale devastací břehových porostů a výrazným poškozením ekologického stavu vodního toku.

Obr. 22 Navazující úsek u Předměřic. Pokud mohou vznikat problémy s přehuštěnými břehovými porosty nebo jejich špatným zdravotním a technickým stavem, je třeba je řešit údržbou založenou na přiměřených probírkách, nikoliv holosečemi….jakkoliv pro dodavatelské firmy je „komplexní“ přístup příjemnější.

Obr. 23 Také u Skorkova byly v podstatě souvisle vykáceny břehové porosty……a ihned se projevila jejich schopnost maskovat morfologickou degradaci koryta, danou i staršími úpravami.

Obr. 24 Překvapení – v tomto úseku byl kdysi břeh Jizery dlážděn.

Obr. 25 Zazemněné staré rameno Jizery v Sojovicích. Před několika lety uvažovali sojovičtí o jeho obnově……bylo by dobré tento záměr oživit. Ovšem citlivě, aby se nezničilo, pokud je ve starém rameni něco cenného.

Obr. 26 V ploché, široké nivě míří historicky částečně upravená Jizera k Labi. Ekologickou hodnotu vodního toku významně vylepšují „neudržované“ břehové porosty. Ovšem k řece ve volné krajině takové porosty patří, nejdůležitější jsou právě ty stromy, které rostou v břehové čáře. Zde není místo na park se stromy, vysázenými v patníkových rozestupech a daleko od břehu.

Obr. 27 Pohyblivý jez Sojovice vzdouvá vodu pro účely káranské vodárenské soustavy.

Obr. 28 Strom, vyvržený povodní, dává tušit, proč jsou kořenové systémy tak oceňovaným prvkem tvarové členitosti vodního prostředí.

Obr. 29 Pěkná, přírodě blízká niva poblíž chatové osady Kotlík, hostí i řadu hodnotných dominantních stromů.

Obr. 30 Jizera jde do posledního úseku – les u Káraného, potom ústí do Labe.

Obr. 31 Les u Káraného oživuje a nesporně činí zajímavým též pozoruhodná chatová subkultura.

Obr. 32 No swimming znamená Neplavat. Výstraha se tedy má týkat spíše řeky, než chatových osad.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt