Klejnárka

Klejnárka počíná v lesnaté oblasti Jižně od Čáslavi, míjí Čáslav a Kutnou Horu a ústí zleva do Labe ve Starém Kolíně. V horní části toku se skrývá v lesním údolí, zaříznutém do okolní zemědělské krajiny, převážně jako nečekaně morfologicky kvalitní, přírodní potok. Dílčí úseky prodělaly v minulosti degradující úpravy a na Klejnárce je postaveno několik rybníků, přesto se celkově prosazuje přírodě blízký ráz vodního toku. Je příznivé, že v horním lesnatém povodí se nevyskytuje žádný dominantní zdroj znečištění vody…..pokud budou hospodaření v rybnících a nakládání s odpadními vodami z několika menších obcí udržovány na přijatelné úrovni, má Klejnárka předpoklady být alespoň v horním povodí poměrně čistým tokem.

U Čáslavi, kterou již jako říčka míjí, se Klejnárka dostává do rozevřeného údolí. Od Církvic je postižena staršími technickými úpravami. Ty spočívaly v napřimování a zahlubování koryta, které pak dále pokračovalo samovolně. Dolní Klejnárka tedy má charakter hluboce zaříznutého, dále erodujícího koryta v ploché zemědělské krajině.

Souvislé průzkumy 2011.

Obr. 1 Meandry nad lesním rybníkem v přírodní památce Jánský potok u Dobrovítova. Významným chráněným druhem je zde střevle potoční.

Obr. 2 Jeden z menších rybníků na horní Klejnárce.

Obr. 3 I když dílčí úseky potoka a jeho přítoků byly v minulosti poškozeny lesnickými odvodňovacími úpravami, narážíme tu na porosty bledule jarní.

Obr. 4 Bledule jarní.

Obr. 5 Úsek potoka, v minulosti poškozený lesnickou odvodňovací úpravou – napřímení, zahloubení. Hospodářské funkci lesa byl obětován jiný společenský zájem – dobrý morfologicko-ekologický stav vodního toku.

Obr. 6 Průchody velkých vod mají blahodárný účinek na stav potoka – obnovují tvarovou a hydraulickou členitost.

Obr. 7 Úsek Klejnárky pod Zbýšovem byl v minulosti znehodnocen technickou úpravou koryta – přemístěním k jedné straně údolí, napřímením a opevněním kamennou dlažbou.

Obr. 8 Kamenná dlažba je ale ještě poměrně dobrý typ opevnění z hlediska renaturace nebo revitalizace – desintegrací se mění v přírodě blízkou kamenitou výplň koryta.

Obr. 9 Klejnárka vstupuje do hlouběji zaříznutého lesního údolí a teče jako přirozeně se vyvíjející vodní tok s projevy meandrace nebo divočení.

Obr. 10 Rybníček u Doudovského mlýna byl před několika lety obnoven s podporou v rámci Programu revitalizace říčních systémů Ministerstva životního prostředí.

Obr. 11 Dramatický přirozený vývoj koryta v lesním úseku. Dobrý stav koryta, dosahujícího velké členitosti, vytvářejí natrhané břehy, štěrkové lavice, kořenové pletence a povodňové spláví.

Obr. 12 Klejnárka v lesním údolí nad Jánským mlýnem.

Obr. 13 U Močovic se již údolí rozevřelo do širších, plochých tvarů. Dílčí úseky Klejnárky byly v minulosti zjednodušeny dílčími úpravami.

Obr. 14 Stále však převažuje přírodní charakter říčky. Místy se říční pás s břehovými porosty rozšiřuje a v okolní zemědělské krajině vytváří velmi cenný nivní háj.

Obr. 15 Střední Klejnárka v jarním aspektu.

Obr. 16 Brod polní cesty může působit jako překážka v protiproudé migraci vodních živočichů.

Obr. 17 Relativně málo poškozující, přírodě blízké zarovnání břehové nátrže po povodni. Ovšem kdyby k tomuto zásahu nedošlo, tvarová členitost koryta by byla ještě bohatší …..morfologicko ekologický stav lepší……a ušetřily by se prostředky.

Obr.  18 Přírodě blízký stav koryta. Ve vnitřních březích oblouků předpisové štěrkové jesepy, přecházející v mírně proudnější místa brodů, u nárazových břehů hlubší voda – idylka tvarové a hydraulické členitosti koryta.

Obr. 19 Klejnárka prochází dramatičtějším terénem – a koryto vytváří dramatičtější tvary. O jejich oživování se starají občasné větší vody.

Obr. 20 Spláví v kořenovém pletenci.

Obr. 21 Nad Církvicemi si Klejnárka užívá poslední kilometry v přírodě blízkém stavu.

Obr. 22 Možná to není dobře vidět, ale na obrázku je starý rozpadlý jez. Rozpadlý jez netvoří migrační překážku pro vodní živočichy, tedy nepoškozuje mimo jiné rybí populace.

Obr. 23 U Církvic začíná starší napřimující úprava Klejnárky. Zatím je koryto příznivě mělké.

Obr. 24 Jez, který v minulosti naháněl vodu do vodní soustavy panství Nové Dvory. Dnes jsou náhon nefunkční, některé části soustavy rovněž nefunkční nebo zaniklé.

Obr. 25 Nádrž pod bývalým cukrovarem v Ovčárech, který býval součástí panství Nové Dvory. Hnilobný sediment, splašky, odpadky.

Obr. 26 Někdejšími úpravami poškozená a destabilizovaná Klejnárka u Nových Dvorů. V minulosti bylo koryto napřímeno a zahloubeno, nepochybně pro získání další zemědělské půdy. Od té doby erozní vývoj koryta pokračuje. Bohužel primárním procesem není příznivé vymílání do stran, které by bylo schopné vhodně obnovovat tvarovou členitost a koryto renaturovat, nýbrž nežádoucí další zahlubování.

Obr. 27 Jedna z bývalých cukrovarských nádrží v nivě Klejnárky. Část nádrží má vodu, část je suchá. Nádrže jsou nepochybně cenným přírodním a krajinným prvkem, do budoucna však je třeba hledat možnosti. jak zamezit jejich degradaci a zániku. Řešením by bylo zajištění stálého přítoku vody v rámci komplexního projektu revitalizace Klejnárky.

Obr. 28 Jedna z nádrží, která si dosud udržuje vodní hladinu.

Obr. 29 Bylo nezbytné v Nových Dvorech takto tvrdě technicky a nákladně obnovovat migrační překážku – jez? Nebylo by postačovalo stabilizovat dno Klejnárky migračně prostupným kamenitým  skluzem?

Obr. 30 Pod Novými Dvory pokračuje napřímené, zahloubené a erodující koryto. Pokud nemá dojít k zásadnější revitalizační přestavbě, byla by řešení drobnější opatření ke stabilizaci a členění dna (například nepravidelné struktury z kamenných záhozů, podporující vlnění proudu), které by zachovávala a naopak podporovala možnost vývoje koryta do stran. Pokud jsou při morfologicky žádoucím vývoji koryta do stran dotčeny cizí pozemky, je vhodné jednat s jejich majiteli například o vykoupení ve prospěch vodního toku.

Obr. 31 Úpravou degradovaná Klejnárka se poli blíží ke Starému Kolínu.

Obr. 32 Rozpadající se jez nad Starým Kolínem. Samovolně a zadarmo se obnovuje migrační prostupnost pro vodní živočichy.

Obr. 33 V dílčím úseku nad Starým Kolínem se průchody povodní snaží obnovovat přirozenou tvářnost říčky.

Obr. 34 Klejnárka ve Starém Kolíně.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt