Kocába

Významný vodní tok, počíná východně od Příbrami, po cestě dlouhým, členitým údolím ústí zleva do Vltavy ve Štěchovicích. Okresy Příbram a Praha – západ. Šetření 2012 až 2014.

Hlavně na středním toku Kocáby leží morfologicky velmi kvalitní úseky koryta a údolí.

Potenciál bohatého oživení, daný dobrým morfologickým stavem, zřejmě není plně využit vlivem hoší kvality vody. Hovoří se o kontaminaci toxickými kovy z příbramské těžební oblasti, odkud Kocába teče. Horní tok zatěžuje několik rybníků, zřejmě intenzivněji rybářsky využívaných. Méně čistou vodu může přivádět významný přítok, Kotenčický potok, který je recipientem odpadních vod města Dobříše a na němž u Dobříše leží několik rybníků, zřejmě též intenzivně rybářsky využívaných.

Obr. 1 Rybníky na horním toku jsou zřejmě intenzivněji rybářsky využívány, což nedává Kocábě do vínku nejlepší kvalitu vody.

Obr. 2 Višňová – klasický povodňově problematický mostek.

Obr. 3 Kanalizace a čistírna odpadních vod ve Višňové byla postavena s podporou Programu revitalizace říčních systémů Ministerstva životního prostředí.

Obr. 4 Od Višňové je Kocába degradována technickou úpravou koryta. Napřímená trasa, hluboké a nepřirozeně kapacitní koryto geometricky pravidelných tvarů. Stupně vytvářejí překážky v migraci vodních živočichů.

Obr. 5 Dílčí úseky úpravy zlepšují břehové porosty, ale stále se jendá o morfologicky znehodnocené koryto.

Obr. 6 Tento úsek nezlepšuje nic. Typický úsek, v němž nepřiměřeně kapacitné technické koryto nevhodně omezuje tlumivé rozlévání povodňových průtoků do nezastavěného nivního území. Takovým místům by měli věnovat pozornost například vyplavovaní obyvatelé Nového Knína nebo Štěchovic.

Obr. 7 Samovolné renaturační procesy se snaží obnovovat členitost upraveného koryta, tyto tendence však jsou bdělou správou vodního toku obvykle přerušovány. Zde obvyklá situace, kdy místní destabilizaci proudění v korytě a s tím související vznik břehové nátrže vyvolává tak zvaný „stabilizační“ stupeň v korytě.

Obr. 8 Dleké Dušníky - další mostek, který může působit jako povodňová překážka. Povodňové problémy způsobí takovýto mostek, který se snadno ucpe, ale bude se to svádět na dřevo z břehových porostů nebo na splaveniny v korytě.

Obr. 9 Historickými úpravami bylo koryto uměle nasunuto k jedné straně nivy, poté stabilizováno technickou úpravou. Dnes vnímáme tento stav jako morfologickou i vodohospodářskou degradaci vodního toku.

Obr. 10 Mlýn v Rybníkách – Dolíkách. V těchto místech končí soustavné technické úpravy.

Obr. 11 Kocába se konečně dostává do přírodě blízkého koryta.

 

Obr. 12 Koryto v nivě s neobhospodařovanými loukami je poměrně široké, mělké. Trasa neupraveného koryta je vlnitá, tvary dna a břehů proměnlivé, střídají se místa hlubší a mělčí, proudnější a méně proudná.

 

Obr. 13 Oporou přirozených břehových porostů jsou stromy, které rostou přímo v řehových liniích. Kocába se blíží k ústí Kotenčického potoka, které leží v rozkladité luční nivě.

Obr. 14 Morfologicky hodnotné, neupravené koryto Kocáby v široké nivě pod ústím Kotenčického potoka.

Obr. 15 Údolí se svírá a v této části leží morfologicky nejhodnotnější, krajinářsky dramatické pasáže Kocáby. Stormové vývraty zde, daleko od zastavěných území, nic neohrožují. Jejich odstraňování by bylo poškozováním vodního toku.

Obr. 16 Nad Pouštěmi Kocába prochází bývalým dnem velkého, již dříve zaniklého rybníka. Koryto se v rybničních sedimentech hluboce zařezává, erozní proces už ale rozvinul koryto i do stran, takže působí přirozeným dojmem. Obnovování rybníka nunto pokládat za nepřípustné, vůči Kocábě by bylo devastačním činem.

Obr. 17 Ve sklonitější pasáži údolí pod hrází zaniklého rybníka projevuje přírodní koryto až sklony k divočení, v této oblasti nikoliv běžné. (Divočení – rozebíhání mělkého, poměrně širokého koryta do pramenů, oddělených nestabilními štěrkovými ostrůvky; morfologický typ obvkylý v horském a podhorském prostředí).

Obr. 18 U Pouští se údolí znovu rozšiřuje, v blízkosti Kocáby se objevují chaty, správa vodního toku je aktivnější. Zde proběhla nedávno probírka břehových porostů, která se ne zcela šťastně zaměřila na „vyjednocení“ porostů od vedlejších kmenů soukmení a stromů netvárných, naklánějících se do koryta a tak podobně. Poněkud tímto zásahem utrpěla přirozená tvarová členitost břehových porostů a bohatost nabídek biotě říčního území.

Obr. 19 Osada Na Hadí řece připomíná doby starého trampingu – bez aut, bez elektřiny, bez televizních antén,…

Obr. 20 Kocába pod Mokrovraty.

Obr. 21 Horní jez v Novém Kníně – obvyklý prostor povodňových škod.

Obr. 22 Dolní jez v Novém Kníně.

Obr. 23 Přírodě blízké koryto Kocáby pod Novým Knínem.

Obr. 24 Jeden z mlýnů pod Novým Knínem.

Obr. 25  Koryto je přírodě blízké, břehový porost přirozeného rázu tvoří hlavně olše a vrby.

Obr. 26 Skalní průrva Kocáby u Malé Lečice

Obr. 27 Živé koryto se vyvíjí v nátržových březích a štěrkových jesepech.

Obr. 28 Kořenové pletence stromů a povodňové spláví významně obohacují tvarovou členitost koryta a bohatost nabídky úkrytů.

Obr. 29 S chatovými osadami přichází morfologická degradace koryta Kocáby. Opevnění z vlnitých plechů patří k tomu horšímu, co se tu dá vidět.

Obr. 30 V chatových osadách nad Štěchovicemi začíná soustavná technická úprava koryta. Napřímení a vydláždění koryta v lesním úseku je zřetelně nepřiměřené, zbytečně degraduje vodní tok.

Obr. 31 K degradaci podélnou úpravou přistupuje omezení migrační prostupnosti pro vodní živočichy, které působí příčné stavby, stupně. Je přiměřené kolonie chat nevhodně umístěných do nivy, chránit takto tvrdou (a nákladnou) úpravou vodního toku?

Obr. 32  Dolní úsek Kocáby ve Štěchovicích je vysloveně tvrdě upraven. Několik stupňů spolehlivě brání migraci ryb z Vltavy proti Kocábě. Ani tato tvrdá úprava nedokázala v uplynulých letech zabránit několikerému vyplavení okolní zástavby (= úprava stačí na to, aby degradovala Kocábu, ale nestačí k zajištění ochrany zástavby).

Autor textu: Just Tomáš
2474-127309-127308>2474-127309-127308>

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt