Kotenčický potok

Patří k nejvíce zdevastovaným potokům na Příbramsku. Prochází zvlněnou, zemědělsky intenzivně využívanou krajinou u Pičína a Obořiště, soustavou rybníků u Dobříše, ústí zleva do Kocáby kus pod Čapkovou Strží. Ve většině délky byl potok v minulosti technicky upraven a dodnes si v podstatných úsecích udržuje ráz melioračního kanálu. Přírodnější úseky jsou ojedinělé a krátké. Vlivem zemědělství, osídlení a chovu ryb v rybnících zřetelně nepatří Kotenčický potok k těm čistějším. Upravené úseky koryta jsou většinou opevněné, účinky samovolných revitalizací se projevují jen málo. Kotenčický potoik potřebuje rozsáhlejší revitalizační řešení. Fotografie z prohlídky v roce 2011.

 

Obr. 1 Jedna ze zdrojnic Kotenčického potoka u Pičína. Vodní tok degradován na úroveň HOZ – hlavního odvodňovacího zařízení.

 

Obr. 2 Strojně-traktorové zátiší u potoka v Pičíně.

 

Obr. 3 Meliorační tvářnost Kotenčického potoka pod Pičínem. Řídká  a nepříliš úspěšná „patníková“ výsadba stromů podél koryta nezakryje jeho těžkou vodohospodářskou a ekologickou degradaci. Takovéto krajiny s takto upravenými potoky generují ničivé povodně. Biodiverzita vázaná na vodní prostředí – silně potlačená.

 

Obr. 4 Dlážděné koryto odolává samovolné renaturaci.

 

Obr. 5 Sled menších rybníků je rybářsky a myslivecky využíván.

 

Obr. 6 Úsek starší úpravy nad Kotenčicemi, s nízkými stupni ve dně.

 

Obr. 7 Tento úsek mezi chalupami v Kotenčicích je pěknou ukázkou toho, že zástavbou v obci může procházet potok v přírodě blízkém stavu.

 

Obr. 8 Tento snímek z dolního okraje Kotenčic ukazuje, jak rozdílně může být nakládáno s pozemky poblíž potoka (teče vzadu zleva napravo). Splavitelné materiály a předměty, uložené na zaplavovaných pozemcích, mohou být odneseny povodní, mohou zacpat most nebo nějaký propustek …..a pak se to třeba svádí na dřevo s přirozených porostů.

 

Obr. 9 Kořenová čistírna odpadních vod na dolním okraji Kotenčic. Byla postavena snad kolem roku 2000 s podporou tehdejšího Programu drobných vodohospodářských akcí. Již v počátcích měla problémy s ucpáváním filtračního lože, což není vzácný neduh těchto zařízení.

 

Obr. 10 Při návštěvě v roce 2011 ukazovaly zápach a bělavé potahy v korytě pod odtokem z kořenové čistírny na sirné kvašení ve filtračním tělese – další  častý problém těchto zařízení, působený bezkyslíkatými poměry.

 

Obr. 11 Potok pod Kotenčicemi.

 

Obr. 12 Že by náznak zlepšení stavu koryta?

 

Obr. 13 Ano, ani na dvousetmetrovém úseku je úprava koryta rozbitá a potok se chová nezbedně.

 

Obr. 14 Ale brzy je zase „vše v pořádku“. Koryto je přisazeno k jedné straně mělkého údolíčka, napřímeno, opevněno. Jeho úpravou daná kapacita, která by mohla být někde na úrovni Q2 (dvouletá voda), postačuje k tomu, aby i za podstatně větších povodní koryto nezanedbatelně omezovalo efekt tlumivého rozlivu do nivy a zrychlovalo postup povodňové vlny.

 

Obr. 15 Břehy koryta jsou opevněny polovegetačními tvárnicemi a zdá se, že i ve dně jsou uloženy betonové desky. Pokročilé znehodnocení potoka, které bohužel dost odolává renaturačním procesům. Pro obnovení přijatelného ekologického stavu potoka je v tomto úseku nutná revitalizace.

 

Obr. 16 Potok se blíží k Obořišti.

 

Obr. 17 Potok pod Obořištěm.

 

Obr. 18 Pod Svatopolským rybníkem si příroda dovolila provést v upraveném úseku potoka nepěkný kousek – strom se vyvrátil i s kusem dlažby z opevnění koryta.

 

Obr. 19 Potok pod Svatým Polem.

 

Obr. 20 Vzácně přírodní, bohužel krátký úsek potoka nad křížením s dálnicí nad Dobříší.

 

Obr. 21 Nad Dobříší se úprava potoka vcelku příznivě rozpouští v mokrých lukách a mokřadech nad zámeckými rybníky.

 

Obr. 22 Po průchodu dobříšskou rybniční soustavou, obohacen o vyčištěné vody z čistírny odpadních vod  města, míjí potok památník Karla Čapka ve Strži a odvažuje se krátkého pokusu o meandraci. Zhruba dva roky před pořízením snímku provedla správa vodního toku v tomto úseku probírku břehových porostů, která byla sice razantní, ale potok nezdevastovala a porostům ponechala i možnost samovolné obnovy.

 

Obr. 23 V lukách pod Strží byl potok v minulosti upraven napřímením. V tomto úseku se však projevuje samovolná renaturace zanášením dna koryta a vymíláním do stran. Zde postačí ponechat renaturaci volný průběh a nebude nutno vynakládat prostředky na stavební revitalizaci.

Obr. 24 Krátké svobody si potok uživá v úseku  nad ústím do Kocáby, kde se příležitostně rozlévá do zamokřané nivy. Luční a mokřadní niva soutoku s Kocábou je krajinářsky velmi působivým a přírodovědecky hodnotným prostorem.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt