Lišanský potok

Potok počíná na severním okraji Rakovnicka, v oblasti srážkového stínu pod Džbánem. Odvodňuje plochou krajinu intenzivně zemědělsky využívanou, v níž ještě, byť v podstatně menším rozsahu než v minulosti, je pěstován chmel. Na dolním okraji Rakovníka ústí zleva do Rakovnického potoka. Soustavný průzkum – 2012. 

Lišanský potok byl v minulosti prakticky v celé délce technicky upraven, podobně tak většina délky jeho drobných přítoků. Úpravy v horní části toku jsou zřejmě starší, spočívaly v napřímení  a zahloubení koryta, souvislé opevňování nebylo prováděno. Střední úsek, v blízkosti křížení s karlovarskou státní silnicí, je opevněn staršími dlažbami, které se v dnešní době začínají rozpadat. Nejhůře co do stavu koryta je na tom dolní úsek, od mlýna nad Lišany po továrnu Rako na kraji Rakovníka. Zde je velmi tvrdá úprava s dlažbami, odolávajícími rozpadu. Od Lišan až do Rakovníka probíhá tato úprava v široké, zemědělsky nevyužívané nivě. Úprava je v tomto prostředí nejen zbytečná, ale z vodohospodářského hlediska působí nepříznivě jednak zrychlováním postupu větších průtoků, jednak odvodňováním nivy. Charakter nivy ovšem dává tomuto prostoru velký potenciál obnovy a je velmi žádoucí vyvíjet snahu o zásadní revitalizaci potoka v celém tomto úseku. Zde by se měl odehrát jeden z důležitých revitalizačních projektů v rámci Středočeského kraje.

Rozvoj bioty Lišanského potoka nepochybně naráží na omezení daná kvalitou vody. Ta je určována hlavně intenzivním zemědělským hospodařením v celém povodí. V tomto ohledu by zlepšení mohla přinést soustava i dílčích revitalizačních opatření v síti drobných přítoků Lišanského potoka, spojená s obnovou drobnějších přírodních struktur v zemědělské krajině.

Obr. 1 Typický obrázek Lišanského potoka v horní části povodí, pod Milostínem. Starší, pro potřeby zemědělství prováděná úprava spočívala v napřímení koryta a vytvoření hlubokého lichoběžníkového průřezu. Pokud bylo prováděno opevnění, pak zřejmě ponejvíce laťovými plůtky… z těch do dnešní doby mnoho nezůstalo a koryto má alespoň přírodě blízké dno. Degradovaný stav koryta, jehož tvarová členitost je omezována hlavně velkým zahloubením, zlepšují břehové porosty, byť proměnlivé hustoty a kvality.

  

Obr. 2 V této oblasti se ještě udržují chmelnice. Plná revitalizace koryta potoka zde zřejmě není nutná. Je třeba postupně provádět drobnější vodohospodářsko-revitalizační zásahy zejména proti zahlubování koryta a k posilování jeho tvarové členitosti. Podporovat samovolné renaturační procesy a zkvalitňování břehových porostů.

 

Jaká zde lze provádět drobné vodohospodářsko – revitalizační zásahy:

  • dle pozemkových možností pomístné přírodě blízkým způsobem rozvolňovat koryto, po odstranění svrchní vrstvy úživných zemin a drnu ponechat povrchy tvořené méně úživnými spodními substráty otevřené pro přirozené nálety dřevin
  • rozčleňovat a změlčovat kynetu vkládáním struktur z kameniva a mrtvé dřevní hmoty do dna, resp. k patám břehů koryta; významný cíl – podpora rozvlnění proudu;
  • povodňové změny odstraňovat jen v nezbytí, případné stabilizace provádět přírodě blízkými způsoby (nepravidelné kamenné záhozy,…); pokud je to možné, ponechávat v korytě také přiměřenou délku strmých erozních svahů – příležitosti pro hnízdění ptáků.

Jak si zde představovat zkvalitňování břehových porostů:

  • ochrana před zbytečnými poškozujícími zásahy, důsledná ochrana šířky potočního pásu před zaoráváním do koryta;
  • probírky, udržující přijatelný technický stav porostů, avšak zachovávající jejich druhovou, tvarovou a věkovou členitost, včetně přítomnosti jistého podílu netvárných, doupných atp.; v rámci probírek potlačování nepůvodních druhů dřevin (zde zejména akát);
  • ochrana přirozených náletů dřevin, včetně náletů na plochách obnažovaných dle předcházejícího odstavce;
  • zlepšující doplňkové výsadby kvalitních, dlouhověkých dřevin (dub letní,…) v úsecích, kde neprobíhá jejich přirozené šíření.

 

Obr. 3 Nad karlovarskou státní silnicí je upravené koryto mělčí, z opevnění laťovými plůtky mnoho nezbylo.

  

Obr. 4 V některých místech tohoto úseku se samovolné renaturační procesy projevují nadějným rozvlňováním kynety. Strouha se opět zvolna stává potokem.

  

Obr. 5 Pod státní silnicí zlepšují stav hlubokého koryta břehové porosty.

  

Obr. 6 Olše, podle toho, že rostou v pravém břehu v blízkosti hladiny, nepocházejí z výsadeb, ale ze semenného náletu či náplavu. Rozvoj porostu v pravém břehu zřejmě neumožnila dobová pochybná praxe údržby koryta, která se snažila udržovat jeden břeh holý pro přístup mechanizace. Ovšem i takto omezený porost může vodohospodářsky příznivě působit zpomalováním povodňového prouděni a podporou jeho tlumivého rozlévání do okolní nivy. Zde doporučovaný směr podpory samovolné renaturace koryta již samozřejmě nepočítá s tím, že by vegetace na jednom břehu koryta měla být omezována. Zásahy mechanizace do koryta by měly být omezeny na případy, kdy je to vysloveně nezbytné…v takových situacích je lepší udělat lokální vlom do břehového porostu, než trvale udržovat  jeden břeh holý.

 

Obr. 7 Místy již probíhá samovolné rozvolňování koryta. Takový vývoj je z vodohospodářského hlediska a z hlediska ekologického stavu vodního toku příznivý. Je třeba jej chránit a podporovat, včetně případných řešení pozemkových aspektů. 

 

Obr. 8 Zatravněná plochá niva pod karlovarskou státní silnicí se uplatňuje jako přirozené záplavové území.

  

Obr. 9 Hluboce zaříznuté upravené koryto s kamennou dlažbou.

  

Obr. 10 Meliorační stupínek v korytě potoka neobstál v běhu času. Neobnovovat, neopravovat!

  

Obr. 11 Také levostranný přítok od Krušovic, Červený potok (třetí toho jména v kraji), je v důsledku starších úprav degradován napřímením a nadměrným zahloubením.

  

Obr. 12 Starší úprava Lišanského potoka místy podléhá rozpadu, materiál dlažby se mění v přirozené kamenivo. V pohledu vlevo nevyužívaná vlhká plocha v nivě – příležitost pro podporovaný rozvoj místního biocentra (v neformálním smyslu tohoto pojmu).

  

Obr. 13 U mlýna nad Lišany začíná tvrdší úprava kynety s odolnější dlažbou.

  

Obr. 14 Mlýn nad Lišany.

  

Obr. 15 Lišanský potok u Lišan, degradovaný tvrdou úpravou.

  

Obr. 16 Pod Lišany teče potok v poměrně široké, zemědělsky nevyužívané nivě. Zde je tvrdá úprava koryta vysloveně nepotřebná, zbytečně ničí potok po ekologické stránce a zrychluje postup povodní k Rakovníku. Velký potenciál vodohospodářské a ekologické obnovy potoka  i nivy  je třeba využít v rámci podstatného revitalizačního projektu. Nejlepší řešení: Dosavadní koryto zcela opustit a nahradit novým, tvarově členitým, přírodě blízkým.

  

Obr. 17 Pod továrnou Rako nahrazují dlažbu laťové plůtky, potřeba revitalizace platí i zde.

  

Obr. 18 V posledním úseku, nad Rakovnickým koupalištěm, je koryto Lišanského potoka rovněž upravené – alespoň dílčí posílení tvarové členitosti kynety by byla užitečná.

 

 

Obr. 19 Kolem roku 2005 byla v nivě nad rakovnickým koupalištěm, po straně Lišanského potoka, vytvořena dvojice plochých, dosti přírodě blízkých nádrží. Stavbu provedlo město Rakovník s podporou Programu revitalizace říčních systémů Ministerstva životního prostředí. Mělké nádrže s bohatě rozvinutými a bylinami porostlými litorály (mělkovodími), s bohatým oživením hmyzem, ptactvem atp., jsou jistě větším přínosem pro přírodu a krajinu, než špinavé a po obvodu vypasené rybníky s intenzivním chovem kaprů.

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt