Loděnický potok (Kačák)

Kačák odvodňuje severovýchod Rakovnicka, jihozápad Kladenska a severovýchod Berounska, ústí zleva do Berounky nad Srbskem. Jeho zdrojnicemi jsou klidné, z velké části technicky upravené potoky a hlavní odvodňovací zařízení mírně sklonitých, zemědělsky využívaných terénů. Horní velmi ploché údolí se jen zvolna zahlubuje do výraznějšího lesního údolí u Kyšice. Krajinářsky nejdramatičtější je dolní část potoka, procházející skalním kaňonem v chráněné krajinné oblasti Český kras.

Četné osídlení, intenzivní zemědělství a rovněž intenzivní rybářské hospodaření v soustavě rybníků v horní části povodí předurčují velkou úživnost, respektive znečištění vody v Kačáku. Navíc potok prochází oblastí nikoliv srážkově bohatou, potýká se často s malými průtoky, a to rovněž kvalitě vody nepřidá. Významné úseky potoka  a přítoků zejména v horní části povodí jsou degradovány technickými úpravami koryt.

Hlavní body programu pro zlepšení stavu Kačáku:

  • Zlepšení čištění odpadních vod v sídlech v povodí (např. Nové Strašecí).
  • Optimalizace hospodaření v rybnících.
  • Revitalizace sítě drobných přítoků, podpora vzniku neformálních potočních biocenter v zemědělských plochách.
  • Aktivní podpora samovolné renaturace a dílčí revitalizační opatření k rozvolnění koryta Kačáku hlavně mezi Mšecí a velkým Turyňským rybníkem.

 

Obr. 1 Revitalizace kratšího úseku Kačáku v přírodní rezervaci V Bahnách u Třtic byla jednou z posledních akcí Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště Rakovník, před zrušením této organizace. Stavbu posléze převzalo Povodí Vltavy, s.p.  Proběhla kolem roku 2010 s podporou operačního programu Životní prostředí, směru 6.4. Dřívější přímé, hlouběji zaříznuté koryto potoka bylo nahrazeno korytem plošším, mělkým a zvlněným. Významným cílem bylo posílit zamokření plochy, které chrání právě vlhkomilné porostní formace.

  

Obr. 2 Revitalizace V Bahnách v jarním období.

 

Obr. 3 Upravené koryto, napřímené, geometricky pravidelné. V jistém stupni opatřené samovolné renaturace, spočívající hlavně v zanášení a zarůstání bylinami. Obrázek charakterizující kilometry horního Kačáku od Mšece po Turyňský rybník. Pokud nedojde k radikálnější revitalizaci, je třeba alespoň dál podporovat samovolné renaturační procesy…..což ovšem bude také žádat řešení vztahů vůči vlastníkům okolních pozemků.

  

Obr. 4 Strašecký potok, jeden z problémových přítoků Kačáku. Pod Novým Strašecím bylo koryto v minulosti, vlivem nevhodně provedené napřimující úpravy a hydraulickými zatíženími ze strašecké kanalizace, extrémně zahloubené. Vznik takovéto strže v jinak mírně sklonité krajině byl překvapující.

  

Obr. 5 Po roce 2010, před svým zrušením, začala Zemědělská vodohospodářská správa uskutečňovat dlouho připravovanou revitalizaci koryta. Stavbu posléze převzalo Povodí Vltavy, s.p., které ji v důsledku komplikací ve vztahu k operačnímu programu Životní prostředí provedlo na vlastní náklady.

  

Obr. 6 Revitalizace nepředstavuje ve svém oboru vrcholné dílo, po stavební stránce však nové koryto vytrvalo a zapojuje se do prostředí. Bohužel je revitalizovaný potok nucen fungovat jako dočišťovací zařízení pro pochybně fungující kanalizaci a čistírnu v Novém Strašecí. Znečišťování Strašeckého potoka je v rámci kraje extrémní, potřebné rekonstrukce fungování kanalizačních odlehčení a rekonstrukce čistírny odpadních vod se však zatím nedaří dosáhnout (2014).

  

Obr. 7 Dalším problémem Strašeckého potoka, na který narazíte pod revitalizovaným úsekem, je ohnisko invazní rostliny bolševníku velkolepého. Nebude-li odstraněno, může semeny kontaminovat celé další povodí.

  

Obr. 8 Kačák u Kačic, opět napřímené koryto pravidelných tvarů, občas „vylepšené“ stupněm. V tomto úseku uvažovala obec Kačice o revitalizačním projektu, s rozvolněním koryta do okolní ploché, z části zatravněné nivy.

  

Obr. 9 Postup samovolné renaturace Kačáku u Kačic je pozvolný, revitalizační projekt by jí měl vhodně napomoci.

  

Obr. 10 Kačák ve vyvinutějším údolí od Turyňského rybníka po Kačici je většinou přírodě bližšího charakteru. V minulosti rovněž prodělával různé napřimovací a zahlubovací úpravy, z těch se však postupně zotavuje. Důležitá je podpora příznivého vývoje v rámci ekologicky orientované správy vodního toku.

  

Obr. 11 Pod Kyšicí byl Kačák v minulosti poškozován v menší míře, významné jeho úseky lze pokládat za přírodní.

  

Obr. 12 Rejnovský mlýn u Ptic. Při příští návštěvě snad bude občerstvení otevřené.

 

Obr. 13 Kačák vystoupil z lesního údolí. Nad Nenačovicemi teče korytem, které bylo v minulosti drasticky a neodborně upraveno napřímením a zahloubením. Následovala léta dalšího erozního vývoje koryta. V současné době (2014) připravuje Povodí Vltavy, s.p., s podporou operačního programu Životní prostředí, směru 6.4, revitalizaci tohoto úseku, s vytvořením dílčích úseků nového, resp. staronového přirozeně mělkého koryta.

 

Obr. 14 V dílčích úsecích nadměrně zahloubeného koryta se postupně vyvinuly břehové porosty vrb a olší se zajímavě tvarovanými kořenovými systémy.

 

Obr. 15 Kačák nad Loděnicemi je v poměrně přírodě blízkém stavu.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt