Mlynařice

Potok plochého Nymburska, teče od Milovic, ústí zprava do Labe u Řehákovy Boudy, pod Lysou nad Labem. Zajímavým činí tento potok několik okolností – samovolné renaturační procesy, dosud chráněné mimo jiné obavami z chemické kontaminace sedimentů vlivem někdejšího vojenského prostoru, tradičně dosti brutální znečišťování splaškovými vodami z Milovic, v rámci kraje mimořádný rozmach porostů – až pralesního rázu – invazní dřeviny javoru jasanolistého a nyní již dva realizované velké projekty revitalizačních tůní a mokřadů. Jak patrno, Mlynařice je vodním tokem silných kontrastů a velkého potenciálu zlepšování morfologicko-ekologického stavu.

 

Obr. 1 Mlynařice pod Milovicemi, starší technickou úpravou uvedená do stavu strouhy, morfolologicky a ekologicky silně degradovaná.

  

Obr. 2 V nivě pod Milovicemi, na okraji někdejšího vojenského prostoru, teče upravená, zanášením renaturující Mlynařice mezi houštinami s unikátním podílem javoru jasanolistého a starými tůněmi – pohled před výstavbou revitalizačních tůní a mokřadů Josefov.

 

Obr. 3 Prales invazní dřeviny javoru jasanolistého. K nám zavlečená dřevina severoamerického původu, nižšího, obvykle pokřiveného vzrůstu, velmi vitální, včetně rozmnožování z kořenů a semeny, hospodářsky málo hodnotná, dle převažujícího mínění našich přírodovědců a ochránců přírody v naší krajině výrazně nežádoucí. V minulosti pro snadné pěstování hojně vysazována podél komunikací i vodních toků – tak se zřejmě dostala i na Mlynařici, kde využila příležitostí k šíření mimořádným způsobem. Z břehových porostů a lužních hájů zde vystupuje i do navazujících polností. Ničení obtížné.

 

Obr. 4 V nivě Mlynařice pod Milovicemi realizovalo město v roce 2014, s podporou operačního programu Životní prostředí, směru 6.4, poměrně rozsáhlou revitalizační stavbu – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Zatím jsou tůně kvůli čistotě vody od Mlynařice odděleny, je však záměrem, až se podaří zlepšit čištění splašků v Milovicích, zavést Mlynařici do soustavy, a tím její odpovídající úsek revitalizovat. Udržování soustavy bude vyžadovat zejména úsilovné potlačování obnovy javoru jasanolistého.

 

Obr.5 Historický mostek přes upravenou Mlynařici u Benátecké Vrutice.

 

Obr. 6 Upravená Mlynařice pod Starou Lysou, podél rozložité nivní soustavy tůní Hladoměř. Správce vodního toku. Povodí Labe, s.p., v době přípravy ne zcela důvěřoval revitalizačnímu projektu. Došlo tedy k výstavbě rozlehlé soustavy tůní po levé straně Mlynařice, samotná Mlynařice, silně degradovaná technickou úpravou, zatím zůstala stranou. (Povodí Labe se podél ní snaží odstraňovat obnovu porostů javoru jasanolistého.) Do budoucna existuje představa revitalizace tohoto úseku Mlynařice vtažením do soustavy tůní, ale podobně jako na Josefově se s tím nebude pospíchat, dokud se spolehlivě nezlepší čištění odpadních vod v Milovicích.

  

Obr. 7 Mokřady a tůně Hladoměř vytvořila na svých pozemích u Mlynařice obec Stará Lysá kolem roku 2010, s podporou operačního programu Životní prostředí, směru 6.4. V místech někdejších polí a pobřežního háje javoru jasanolistého bylo hloubením vytvořeno kolem 6 hektarů vodních ploch, které se dále vyvíjejí jako přírodě blízké a jsou využívány obyvateli k neorganizované rekreaci. Pohled v létě 2014. Díky celoplošnému odstranění svrchních, úživných zemin tvoří povrchy kolem tůní spodní písčitý substrát, na němž probíhá rozvoj vegetace poměrně pomalu. Zatím se obci daří i zvládat obnovné snahy javoru jasanolistého. Vzhledem k velikosti obce Staré Lysé jde o mimořádně rozsáhlé dílo. Je tedy na místě pochvalně zmínit hlavní zaslouživší se osoby - starostu pana Vaňka a projektanta Ing. Matouše z Milovic (posléze projektoval též tůně Josefov).

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt