Rakovnický potok

Významný vodní tok v Rakovnickém okresu. Horní tok odvodňuje plochou, zemědělsky velmi intenzivně využívanou krajinu nad Rakovníkem. Většina délky potoka byla v minulosti technicky upravena, což prohlubuje problémy, které Rakovnicko v dnešní době silně pociťuje též v souvislosti s existencí zdejšího srážkového stínu – výrazné přísušky za nedostatku vody a naopak sklon povodí rychle odvádět vody z výraznějších srážek. Technicky upravena byla i většina délky přítoků Rakovnického potoka. Průzkumy 2012 až 2014.

V dílčích úsecích potoka již postupují procesy samovolné renaturace, zejména v údolí pod Rakovníkem. Horní část povodí však nutno hodnotit jako mimořádně vodohospodářsky a hydroekologicky degradovanou. V rámci Středočeského kraje se nepochybně jedná o jednu z oblastí se zvláštní potřebou podpory samovolných renaturací a provádění revitalizačních opatření.

V poslední době, na základě analytické studie sucha na Rakovnicku, kterou provedl Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Praha, jsou hledána opatření ke zmírnění průběhu a dopadů sucha. Bohužel úvahy o možných opatřeních se zatím (2014) poněkud jednostranně stáčejí k hledání příležitostí pro výstavbu malých vodních nádrží – rybníků. Zřejmě vlivem tradičně příznivého vnímání rybníků jako zdrojů vody a ryb jsou možnosti působení rybníků na sucho – i na povodně – poněkud přeceňovány. Jako komentář k této problematice je samostatně přiloženo textové pojednání příspěvku Ing. T. Justa na konferenci k problematice sucha a povodní, konané v červnu 2014 v Medlově.  

Zlepšení vodních poměrů na Rakovnicku nebude snadné dosáhnout. Potřebný je rozsáhlý a náročný soubor opatření a přístupů v rámci celého povodí. Zásadní význam mají změny postupů hospodaření na plochách v povodí, které by měly ovlivňovat zřejmě zcela zásadní vodohospodářský problém – degradaci půd a výrazné zhoršení jejich vodohospodářských vlastností. Bez významu pak nejsou opatření ke zlepšení morfologického stavu vodních toků, počínaje samotným Rakovnickým potokem. Tento vodní tok potřebuje poměrně radikální kombinaci podpory samovolných renaturačních procesů a stavebních revitalizačních opatření.

Soustava rybářsky využívaných rybníků u Jesenice dává Rakovnickému potoku do vínku poněkud problematickou kvalitu vody. Poslední přírodní či přírodě blízké úseky potoka se nalézají v sevřeném údolí nad Oráčovem.

Obr. 1 Od Oráčova je Rakovnický potok souvisle upravený. Koryto je přímé, hluboké, neproměnných tvarů, povětšinou opevněné, hlavně staršími kamennými dlažbami. Je uzpůsobeno k rychlému odvádění vody z krajiny, jeho hloubka umožňuje funkci odvodňovacích zařízení i v nivě potoka.

 

 Obr. 2 Staré stabilizační stupně jsou většinou v rozpadu. Nejsou důvody tomuto trendu bránit.

 

 Obr. 3 I v tomto prostředí probíhají samovolné renaturační procesy, zde hlavně zanášení a zarůstání koryta. Je v zájmu vodního hospodářství a stavu Rakovnického potoka provádět jeho správu tak, aby tyto procesy byly co nejméně omezovány a narušovány.

 

 Obr. 4 Také drobný přítok v Pšovlkách byl v minulosti technicky upraven, u něj však renaturace dost výrazně pokročila a potok se vrací k přirozenému vzhledu a funkcím.

 

Obr. 5 Postup renaturace Rakovnického potoka ale zpomaluje hlavně velká hloubka koryta.

 

 Obr. 6 Dílčí úseky potoka s menším podélným sklonem se spíše zanášejí a zarůstají, změlčení pak obohacuje koryto o ekologicky cenné partie mělčin ….a časem se projevuje jako příznivé i vývoji koryta do stran.

 

 Obr. 7 Průtočný rybník pod Pšovlky byl postaven po roce 2000 s podporou tehdejšího Programu revitalizace říčních systémů Ministerstva životního prostředí.

 

 Obr. 8 Pod rybníkem pokračuje k Šanovu upravené koryto – s jeho velkou hloubkou a přímou trasou se budou samovolné renaturační procesy potýkat ještě dlouho.

 

 Obr. 9 Sice druhotný a v obecném pohledu „zanedbaný“, nicméně členitý a samovolně se vyvíjející porost dělá z tohoto úseku přírodně nejhodnotnější část nivy mezi Oráčovem a Rakovníkem. K tomuto úseku cílí jeden z uvažovaných záměrů výstavby dalších rybníků.

 

 Obr. 10 Pod Šanovem technická úprava kdysi vymezila Rakovnickému potoku jenom úzký pás. Nepřirozeně velká kapacita koryta může omezovat tlumivé rozlévání povodňových průtoků do okolní nivy, což se může projevovat zhoršeným průběhem povodní v Senomatech a v Rakovníce.

 

 Obr. 11 Bylinnou vegetací překrytá technická úprava koryta v Senomatech – v daných souvislostech lepší stav……než například brutální úprava polovegetačními tvárnicemi.

 

 Obr. 12 Mlýn v Senomatech – jeden z řady historických mlýnů na Rakovnickém potoce. 

 

 Obr. 13 Mezi Senomaty a Rakovníkem teče potok ve zvláštní staré úpravě – ve velmi zahloubeném korytě, doprovázeném poměrně vysokými hrázemi. Mohlo jít o dobové opatření k ochraně vodárenských studní, ležících v okolní nivě, před povodňovým zaplavováním. Nebo o jakousi specifickou lokální metodu morfologické devastace vodních toků ?…Jednak hrázování posiluje ohrožení studní srážkovými vodami z předpolí hrází, jednak podobná úprava se vyskytuje i na Lišanském potoce nad Rakovníkem, kde se obdobné vodní zdroje nevyskytují.

 

 Obr. 14 Tato úprava doznívá na horním okraji Rakovníka.

 

 Obr. 15 Něco práce udělala samovolná renaturace, něco městská parková úprava – dříve odpudlivý, znečištěný pravostranný přítok Rakovnického potoka na horním okraji Rakovníka, dnes parčík.

 

 Obr. 16 Koryto Rakovnického potoka ve městě je víc morfologicky degradované, než by muselo být. I kapacitní koryto v zástavbě může být členitěji tvarováno, aby nevypadalo a nefungovalo jako kanál.

 

 Obr. 17 Pro revitalizační zázraky v Rakovníce není místo, ale postranní bermy by jakési rozvolnění kynety umožňovaly.

 

 Obr. 18 Zhruba v roce 2012 provedlo Povodí Vltavy rekonstrukci úpravy koryta v dolní části Rakovníka. Přinesla dílčí zpřírodnění zejména použitím hrubších kamenných rovnanin a výhonových struktury v kynetě, ale podmínky umožňovaly výraznější rozvolnění kynety.

 

 Obr. 19 Tato rekonstrukce úpravy přinesla jen skromné zlepšení morfologického stavu a vzhledu  degradovaného koryta.

 

 Obr. 20 Umírněná snaha členit kynetu výhonovými strukturami.

 

 Obr. 21 I potok pod Rakovníkem býval v minulosti údajně upravený, dnes ale nejsou tyto úpravy příliš znatelné, potok působí po morfologické stránce příznivým dojmem.

 

 Obr. 22 Starý jez pod Rakovníkem může být ponechán samovolnému rozpadu.

 

 Obr. 23 Tento jez pod Pavlíkovem přivádí vodu k soukromé malé vodní elektrárně, ale rovněž není v dobrém stavu. Pokud by se rozpadl, z hlediska morfologického stavu potoka by to bylo možné vnímat jako klad.

 

 Obr. 24 Velmi pěkný úsek samovolného povodňového vývoje Rakovnického potoka nad ústím přítoku od Lašovic.

 

 Obr. 25 Potok od Lašovic je od obce po ústí do Rakovnického potoka velmi tvrdě upraven, včetně soustavy zděných stupňů ve dně. Tato úprava zřejmě vznikla v rámci řešení tzv. rakovnických strží, k němuž docházelo hlavně po povodni roku 1890. (Typický stržový vývoj v nesoudržných zeminách Rakovnicka.) Z dnešního pohledu je úprava nepřiměřeně tvrdá, degradující vodní tok na úroveň kanálu.

 

 

Obr. 26 Úprava potoka v Lašovicích.

 

 Obr. 27 Rakovnický potok teče pod přítokem od Lašovic v přírodním či přírodě blízkém korytě, v zatravněné nivě.

 

 Obr. 28 V poslední době byla podél Rakovnického potoka zřízena velmi pohodlná cyklostezka.

 

 Obr. 29 Starý stupeň u Pustovět se zvolna rozpadá. Více by morfologickému stavu potoka prospělo už jenom jedno – kdyby stupeň spadl naráz, třeba při nějaké povodni.

 

 Obr. 30 Bývalý mlýnský jez nad Městečkem u Křivoklátu. Samovolným rozpadem již dospěl do příznivého stavu, kdy přestává působit jako migrační překážka pro vodní živočichy.

 

 Obr. 31 Městečko u Křivoklátu, přijatelný ráz potoka v zastavěném území – v povodňově kapacitním hlavním korytě leží poměrně přírodě blízká kyneta, vedoucí běžné průtoky.

 

 Obr. 32 Stupně v korytě Rakovnického potoka pod Městečkem jsou zbytečné a měly by být ponechány rozpadu.

Obr. 33 Přírodě blízký úsek potoka nad Křivoklátem.

Obr. 34 Pro migrace vodních živočichů z Berounky uzavírá Rakovnický potok již jez nad školou v Roztokách u Křivoklátu.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt