Vlkančický (Nučický) potok

Potok v okrese Kolín, teče od Kostelce nad Černými Lesy, ústí zprava do Sázavy u jezu Pyskočely – Stříbrná Skalice. Zemědělsky využívaná krajina a vesnice v povodí dávají potoku nikoliv nejlepší kvalitu vody, většina délky koryta byla v minulosti technicky upravena. Významné části úprav ale již prodělávají nadějnou renaturaci, potok má potenciál se postupně zlepšovat.

Obr. 1 Vlkančický (Nučický) potok u Nučic a významná část jeho drobných přítoků jsou znehodnoceny technickými úpravami „melioračního“ charakteru.

Obr. 2 Pod Nučicemi zlepšují stav potoka břehové porosty. Ještě v nich je patrný vliv původních melioračních výsadeb, k nimž bylo používáno topolových kultivarů. Pod topoly, které postupně vypadávají, se však samovolně rozvíjí nový porost, přírodě blízkého složení.

Obr. 3 Správa vodních toků má již tolik rozumu, aby zbytečné a potok poškozující úpravy koryta neudržovala. Probíhá tedy nadějná renaturace, která korytu postupně vrací tvarovou a hydraulickou členitost.

Obr. 4 Obnova členitosti dává potoku naději na návrat přirozeného oživení. Zároveň podporuje i jeho vodohospodářské vlastnosti, které dnes pokládáme za žádoucí – pomalý průběh a rozlévání povodňových průtoků v nezastavěných částech nivy. Průběh povodní významně zpomaluje i členitý břehový porost.

Obr. 5 Pasáž nivy, která byla v minulosti odvodněna „melioracemi“, ale v současné době opět není využívána a vrací se přírodě.

Obr. 6 Nejcennější v břehových porostech jsou stromy, rostoucí přímo v březích. Jejich kořenové pletence obohacují členitost koryta, vytvářejí nenahraditelné úkryty pro vodní živočichy.

Obr. 7 Úsek v pastvinách nad Vlkančicemi je poškozen napřímením a nadměrným zahloubením. Jeho stav se snaží zachraňovat dřevinná vegetace.

Obr. 8 Tento krátký úsek působí dojme, že snad dokonce v minulosti unikl pozornosti meliorátorů.

Obr. 9 Stará úprava s rozpadající se kamennou dlažbou. Vymíláním do stran si koryto nesměle bere zpátky prostor, který mu patří. Dlažba se příznivě rozpadá a mění v přirozené kamenivo koryta.

Obr. 10 Pokročilejší stádium renaturace v minulosti upraveného koryta. Proč by v lukách mělo být koryto přímé a opevněné?

Obr. 11 Dolní úsek potoka, pod Vlkančicemi, je zachovalý, přírodní nebo přírodě blízký, místy s výrazně vyvinutou meandrací a slušnými břehovými porosty.

 Pro využití rybářského potenciálu Vlkančického potoka je třeba vyřešit jeho migračně prostupné napojení na Sázavu. K tomu by mělo dojít v rámci připravované stavby rybího přechodu u jezu Pyškočely.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt