Zákolanský potok

Významný vodní tok na pomezí okresů Kladno a Praha – západ, ústí zleva do Vltavy v Kralupech nad Vltavou, v okrese Mělník. Vodní tok velkých kontrastů, v minulosti hodně poškozený, přitom s velkým potenciálem přírodní a vodohospodářské obnovy.

Potok působí poměrně velké povodňové ohrožení hlavně Kralup nad Vltavou. Rozsáhlé technické úpravy, které v minulosti postihly významné části Zákolanského potoka a jeho přítoků, zrychlují odtoky z povodí a toto ohrožení významně posilují.

Přes neutěšený stav horní části povodí, s meliorovanými potoky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, se na středním toku Zákolanského potoka udržují populace raků, chráněné v rámci evropsky významné lokality. Výskyty raků jsou zřejmě zdola omezeny přítokem Dřetovického potoka, kterým přitéká voda problematické kvality.

Obr. 1 Většina potoků v horní části povodí Zákolanského potoka je degradována staršími technickými úpravami.

Obr. 2 V obcích v horním povodí Zákolanského potoka se vyskytují zajímavé ukázky z oboru intravilánových technických úprav koryt. V posledních létech jsou některé z těchto obcí častěji vyplavovány velkými vodami, což možná bude podnětem k úvahám o nových řešeních, v nichž by se mohly uplatnit také přístupy intravilánových revitalizací.

Obr. 3 Zákolanský potok nad Velkými Číčovicemi byl v minulosti zbytečně technicky upraven, koryto je napřímené a zahloubené. Příznivě však postupuje renaturace koryta, mimo jiné zarůstáním stromy. Zarůstání pomáhá zpomalovat postup povodňových vln do Číčovic.

Obr. 4 Klasická povodňová překážka  - most ve Velkých Číčovicích. Výstavba nového, kapacitního mostu bude zásadním krokem k posílení povodňové bezpečnosti obce.

Obr. 5 Přírodní úsek v údolí pod Okoří je nejlepší částí Zákolanského potoka a těžištěm evropsky významné lokality s výskytem raků.

Obr. 6 Tento úsek potoka ukončuje stupeň nad ústím Dřetovického potoka. Dřetovický potok zřejmě stále poměrně významně zhoršuje kvalitu vody i v Zákolanském potoce.

Obr. 7 Hezký úsek zvlněného koryta Zákolanského potoka v Kovárech zpřístupnila návštěvníkům nedávná kultivační akce, kterou provedla obec Zákolany s podporou Středočeského kraje. Kováry a Zákolany spojila pěkná pěší a cyklostezka podél levého břehu potoka, která je pro turisty i místní podstatně příjemnější než silnice.

Obr. 8 V Zákolenech je koryto potoka poslepované různými staršími technickými úpravami, pod obcí se však ještě vyskytují dílčí úseky relativně přírodní.

Obr. 9 Skoro tři kilometry Zákolanského potoka mezi Otvovicemi a Minicemi, resp. okrajem Kralup, jsou takto technicky upraveny. Potok tu prochází ponejvíce údolním hájem, taková to technická úprava je tedy nadbytečná. Hluboké, přímé a hladké koryto je nejen ekologicky znehodnocené, ale také může významně zrychlovat postup případných povodní do Kralup. Revitalizace tohoto úseku je vysloveně vhodná. Mimo jiné by mohla významně podpořit procesy samočištění vody (důležité mj. vzhledem k přetrvávajícím problémům Dřetovického potoka) a přispět ke zpomalování postupu povodní do Kralup nad Vltavou.

Obr. 10 Laťové plůtky, které v této zbytečné úpravě potoka tvořily opevnění kynety, se již místy rozpadají. To je příznivé, ale nepříznivé napřímení a zahloubení koryta to ovlivní jenom málo. Zde je třeba provést zásadnější revitalizaci.

Obr. 11 Kralupský úsek Zákolanského potoka začíná tímto poškozeným jezem. Pokud se jez postupně zcela rozpadne, z hlediska morfologického stavu potoka to nebude škoda.

Obr. 12 Město kralupy nad Vltavou se snaží Zákolanský potok zlepšovat, ale některé úseky, jako ten na obrázku, na zlepšení čekají. Zde by byl vhodný komplexnější projekt intravilánové revitalizace – v rámci prostorových možností, jakkoliv jsou omezené, koryto rozvolnit přírodě blízkým způsobem.

Obr. 13 Revitalizační aktivity v povodí Zákolanského potoka započaly v roce 2014. Pod Středokluky, po těleso slánské rychlostní komunikace, staví obec rybník. Pro Zákolanský potok byl kolem tohoto rybníka vybudován přírodě blízký obtok.

Obr. 14 Obtok rybníka byl tvarován se snahou podpořit populace raků v Zákolanském potoce. Práce po odborné stránce usměrňoval astakolog (znalec raků), Mgr. David Fischer, zoolog Hornického muzea v Příbrami. Stavebníky je třeba pochválit za příkladnou spolupráci s odborníkem – přírodovědcem.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt