Příznivý a nepříznivý stav vodních toků

Vzorem příznivého ekologického stavu jsou přírodní úseky potoků a řek. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je rozhodující morfologický aspekt ekologického stavu, tedy rozsah a tvary koryt a charakteristiky proudění. Od morfologického stavu vodního toku se odvozuje jeho oživení, které je dalším zásadním aspektem celkového ekologického stavu.

Příznivý morfologický stav vodního toku charakterizují zejména:

  • přirozeně velký prostorový rozsah jak samotného koryta, tak celého potočního nebo říčního pásu
  • přirozeně velká tvarová členitost (členitost trasy koryta, příčných průřezů, břehů a dna, břehových a doprovodných porostů,…….), odpovídající příslušnému morfologickému typu vodního toku
  • málo narušený průtokový a splaveninový režim
  • přirozeně velká hydraulická členitost (členitost hloubek vody a rychlostí jejího proudění v korytě)
  • přirozená migrační prostupnost pro vodní živočichy.

Spolu s dobrou kvalitou vody jsou tyto charakteristiky předpokladem přirozeně bohatého oživení vodního toku.

Vodní tok v příznivém morfologickém stavu.

Morfologickou degradaci úseků vodních toků, a tím jejich nepříznivý ekologický stav, způsobovaly a způsobují hlavně:

  • technické úpravy koryt – zbavovaly vodní toky prostorového rozsahu, tvarové a hydraulické členitosti, v některých místech též migrační prostupnosti
  • výstavba vzdouvacích objektů – zavzdutím omezují tvarovou členitost zejména v blízkosti břehů, zbavují dotčené úseky toků hydraulické členitosti a vytvářejí migrační překážky
  • narušení průtokového režimu - zejména odběry vody
  • narušení splaveninového režimu – v naší krajině je typickým jevem omezení toku hrubších splavenin a jejich nahrazení erodovanými zeminami a zabahnění dříve štěrkových koryt.

Míra působení těchto vlivů v jednotlivých úsecích potoků a řek je měrou jejich morfologické degradace.

Vodní tok morfologicky degradovaný technickou úpravou, která jej zbavila přirozeného prostorového rozsahu, tvarové a hydraulické členitosti.

Zavzdutí jezem zbavuje vodní tok migrační prostupnosti. V zavzdutém úseku je výrazně omezena tvarová členitost v oblasti břehů a mělčin a hydraulická členitost.

Vltava pod Prahou, v Troji, na starším obrazu Antonína Chittussiho z druhé poloviny 19. století. Umělec zachytil řečiště před tím, než je zničila technická úprava a výstavba jezu v Troji. Patrné jsou mírně sklonité, členité přechody mezi vodou a břehem a vrbové porosty v pásmu povodňově disturbovaných břehů.

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt