Revitalizace vodních toků

Pojmem revitalizace se označuje přestavění technicky upraveného koryta potoka nebo řeky do přírodě  blízkého stavu, případně vybudování nového, přírodě blízkého koryta, kterým bude koryto staré nahrazeno. Obvykle se jedná o stavební akci investičního charakteru, která probíhá po vodoprávním řízení na základě vodohopsodářského stavebníh povolení.

Podmínky, metody a cíle revitalizací se mohou dost lišit podle toho, zda se jedná o úsek vodního toku ve volné krajině, nebo v zástavbě sídel či v její blízkosti. Intravilánové revitalizace (viz samostatná kapitola) se snaží zlepšit ekologický stav vodního toku většinou při zachování povodňové průtočnosti dostatečně velké k ochraně okolní zástavby. Revitalizace ve volné krajině by se měly snažit důrazněji přibližovat přírodnímu stavu. Měly by tedy sledovat zejména tyto cíle:

  • Obnovení přirozeně velkého prostorového rozsahu koryta vodního toku, říčního pásu a přirozeně zaplavitelné nivy.
  • Vytvoření koryta přirozených (morfologicky věrných) tvarů, přirozeně mělkého, velké členitosti a přirozeně malé průtočné kapacity.
  • Obnovení přirozené migrační prostupnosti pro vodní živočichy (⇒ ve vodní toku nejsou příčné překážky typu jezů a stupňů).
  • Vytvoření podmínek pro rozvoj přirozených břehových a doprovodných porostů.

Různé omezující podmínky mohou umožňovat jenom částečné přiblížení těmto cílům. Důležité ale je aspoň zčásti dosáhnout podstatných vodohospodářských a ekologických efektů, jakými jsou:

  • Obnovení možností přirozeného vývoje koryta (samovolný vývoj meandrů atp.)
  • Podpora přirozených rozlivů povodňových průtoků do nezastavěných niv (a tím posílení protipovodňové ochrany sídel)
  • Obnova přirozeně bohatého oživení potoka nebo řeky.

Žádná revitalizace není schopna „ke dni kolaudace“ vytvořit hotové, přírodně autentické koryto. Vytváří polotovar, který se bude dál samovolnými procesy dotvářet. Tento vývoj do uspokojivého a ekologicky relativně stabilního stavu může trvat řadu let, někdy může vyžadovat dodatečné korekční zásahy.

Provádění revitalizací přísluší nejpřirozeněji správcům vodních toků. Mohou je také provádět obce a města, případně jiné osoby, jako vlastníci pozemků, na nichž se má revitalizace odehrávat. Revitalizace jsou finančně podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí.

Revitalizační stavby mohou řešit konkrétní problémy dílčích úseků potoků a řek. Přinášejí cenné zkušenosti, příznivě ovlivňují celkové vodohospodářské myšlení. Jsou však nákladné a náročné z hlediska zajištění potřebných pozemků a celkové administrace. Nelze tedy očekávat, že by samy o sobě ve větším rozsahu zlepšily stav celé sítě vodních toků, která v naší republice zahrnuje desetitisíce kilometrů potoků a řek, poškozených tehcnickými úpravami. Vedle revitalizací je tedy třeba vytvářet podmínky pro co nejlepší využívání samovolných renaturačních procesů. To je záležitostí celkově ekologicky orientované správy vodních toků.

Obr. 1 Pekelský potok u Zdislavic na Vlašimsku byl v minulosti technicky upraven i v lesních lukách. Tato úprava nevhodně urychlovala odtok vody z území a potok ekologicky degradovala. Stav před revitalizací, zahájenou v roce 2005.

Obr. 2 Revitalizace Pekelského potoka započala odstraňováním technického opevnění koryta.

Obr. 3 Pekelský potok u Zdislavic bezprostředně po revitalizaci, v zimě roku 2006. Staré koryto uprostřed louky bylo zasypáno. Při kraji lesa bylo vytvořeno nové, přírodě blízké.

Obr. 4 Pekelský potok v roce 2009, tři roky po revitalizaci. (Olše z náletů již předhánějí olše vysázené,….)

 

Autor textu: Just Tomáš

 

 

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt