Regionální pracoviště Střední Čechy >> Péče o vodní režim krajiny >> Vodohospodářská opatření po povodních

Vodohospodářská opatření po povodních

Přiměřené využívání pozitivních povodňových změn

Obr. 1  Povodně po sobě zpravidla zanechávají velmi členité, často zcela nové tvary koryt vodních toků. Z hlediska morfologicko-ekologického stavu vodních toků bývají tyto tvary přínosem. Je chybou bezmyšlenkovitě odstraňovat povodňové změny („škody“) a za každou cenu obnovovat dřívější stav. V konkrétních situacích je třeba rozumně zvažovat, co z povodňových změn lze sladit s dalšími zájmy ve využívání území a zachovat.

Povodňové změny bývají spojeny s nárůstem tvarové členitosti koryta a niv. V přírodním korytě obnovuje průchod povodně četná cenná stanoviště. Koryto technicky upravené může být povodňovými změnami přiblíženo přírodnímu stavu. Pokud povodeň odstraní zbytečnou nebo nevhodnou technickou úpravu koryta, může to znamenat, že živelně a velmi rychle proběhla renaturace tam, kde by jinak musela být prováděna nákladná a komplikovaná revitalizace.

Samozřejmě ne každý výsledek povodňové renaturace je bezprostředně přijatelný. Tyto procesy se uplatní ve volné krajině, zatímco v zastavěných územích je jejich přijatelnost omezená.  Povodňový vývoj koryta vodního toku do cizích pozemků je třeba řešit z hlediska vlastnictví pozemků a z hlediska vodoprávního. Po věcné stránce mohou být problémy se zbytky znehodnoceného technického opevnění nebo s nadměrným zahloubením koryta. V některých případech jsou pak potřebné i dost významné následné korekce, například dílčí stabilizace rizikových míst koryta.

Individuální hodnocení povodňových změn by mělo probíhat ve sledu důležitých otázek:

  • Jaký je cílový stav daného úseku toku? Má smysl obnovovat starší technickou úpravu, nebo je vhodné podporovat přírodě bližší stav?
  • Jaké závady přináší určitá povodňová změna (splaveninová lavice, břehová nátrž, povodňové přeložení koryta, plaveninová bariéra, naplavené dřevo, vývrat stromu,…)? Čemu nebo komu tato změna skutečně vadí? Ve vztahu k jakému konkrétnímu zájmu je nepříznivé například omezení průtočnosti?
  • Otázka aktuální zejména při výskytu povodňových splavenin v obcích: Jaký díl průtočného průřezu koryta zaujímá konkrétní štěrková lavice, v jakém je to poměru ke kapacitnímu plnění koryta a k povodňovému průtoku, rizikovému pro zástavbu?
  • Které závadové aspekty povodňové změny je nutné řešit technickými opatřeními?
  • Jaké přínosy naopak povodňová změna přináší? Může jít o různé aspekty zlepšení ekologického stavu - posílení členitosti koryta, renaturace nevhodné technické úpravy.
  • Jaký další postup je možný, resp. vhodný na základě porovnání negativ a přínosů povodňové změny? Rozumné je nezapomínat na minimalistickou variantu, kdy se v řešené lokalitě pouze vysbírají naplavené odpadky. V případě, že povodňová změna významnějším způsobem narušuje cizí pozemky a tyto vlivy nejsou ze strany majitelů akceptovatelné, nemělo by mezi variantami dalšího postupu chybět jednání s majiteli těchto pozemků o výkupu, jak to umožňují předpisy (§45 zákona o vodách).
  • Jak provést nutná nápravná opatření tak, aby byla účinná a úsporná, co nejvíce šetřila ekologický stav vodního toku a co nejvíce podporovala jeho žádoucí vlastnosti.

Obr. 2  Povodňová nátrž v lesním břehu potoka. Opravovat, nebo neopravovat? Ochrana lesní půdy je veřejný zájem……ale je dost silný, aby zdůvodnil náklady na technické stabilizační opatření….nutné k zamezení zcela přirozenému přírodnímu procesu? Dobrý morfologický stav vodního toku je ovšem také veřejným zájmem...

 

V této osnově by měla probíhat popovodňová jednání za účasti angažovaných stran, včetně orgánů a odborných pracovišť ochrany přírody a krajiny. Nutné, projednané a schválené popovodňové zásahy do koryt je třeba provádět šetrně, jako například:

  • Usazeniny odstraňovat hlavně ze středu koryta a šetřit při tom břehy. Stabilizované přírodní pasáže břehů zbytečně nepoškozovat, nestrhávat jejich drnový pokryv a nepoškozovat kořenové systémy a kmeny dřevin. (Naopak narušení ruderalizovaných pasáží břehů  může být přínosem.)
  • Pro nezbytnou sanaci nátrží a výmolů volit přírodě blízké kamenné záhozy;
  • V upravených úsecích vodních toků, kde je zájem o renaturaci, používat záhozů i k opravě porušených starých dlažeb nebo rovnanin. (Z hlediska tvarové členitosti platí, že neurovnaný zához vytváří ekologicky příznivější povrch než zához urovnaný, zához je vhodnější než rovnanina, rovnanina je lepší než dlažba,…..)
  • Mimo ojedinělé, jednoznačně odůvodněné výjimky nestavět v korytech spádové stupně, nanejvýše nízké prahy a skluzy; poškozené staré stupně odstraňovat.

Obr. 3  Ve většině přírodních úseků, zasažených povodněmi, postačuje základní následné opatření: Odstranění rozplavených odpadů a trosek, pocházejících z osad.

Obr. 4 V tomto místě povodeň rozebrala starou, nepotřebnou technickou úpravu, která zbytečně omezovala tvarovou a hydraulickou členitost koryta. Rychle a zadarmo  preběhla povodňová renaturace. Rozumně uvažující komise pro posuzování tzv. povodňových škod se nebude se snažit uvést koryto za každou cenu do výchozího stavu. Omezí se na úvahy, jaká doplňová korekční opatření je třeba v tomto místě, v součinnosti s majiteli navazujících pozemků, provést. 

 

Obr. 5  Přijatelná opatření po povodni: Břeh koryta, na který navazuje zástavba (vlevo), byl stabilizován kamennou rovnaninou. Břehu, za nímž následuje louka, byly ponechány členité tvary, vytvořené povodní. (Frýdlantsko po povodni 2010.)

Obr.6  V tomto místě vytvořila povodeň břehovou nátrž. Na břeh navazují extenzivně využívané louky. Bylo nutné následně nátrž zasypávat tak velkým množství kamene a vytvářet nákladnou, geometricky pravidelnou rovnaninu? Nebylo možné ponechat břeh v povodňovém stavu nebo jej stabilizovat alespoň přírodě bližším a levnějším způsobem, například méně pravidelným kamenným záhozem? (Frýdlantsko po povodni 2010.) 

 

Autor textu: Just Tomáš
 

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt