Zapojení AOPK ČR v procesu vodohospodářského plánování

 Dřívější směrný vodohospodářský plán byl v posledních letech, v intencích evropských vodohospodářských předpisů, nahrazen novými materiály – Plánem hlavních povodí a plány oblastí povodí. Pracoviště AOPK ČR se na vzniku těchto materiálů podílela připomínkováním a některými dílčími podklady, týkajícími se zejména zvláštních zájmů ochrany přírody (chráněná území, zvláště chráněné druhy), morfologicko – ekologického stavu vodních toků a návrhů revitalizačních opatření.

Garanty plánů oblastí povodí jsou státní podniky Povodí, na jejichž stránkách také lze najít získat bližší informace o těchto plánech, případně přístup k jejich aktuální podobě. Hlavním zpracovatelem těchto plánů byl ve středočeské oblasti podnik Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha. Do roku 2015 probíhá první období platnosti těchto plánů. Území Středočeského kraje zasahuje pět oblasti povodí (OP):

  • OP horní Vltavy – okrajově, povodím Skalice na Rožmitálsku a Březnicku;
  • OP dolní Vltavy – Vltava od nádrže Orlík a Sázava
  • OP Berounky
  • OP horního a středního Labe – Labe po Mělník
  • OP dolního Labe – okrajově, od Mělníka

AOPK ČR, středisko Praha, tedy spolupracovalo na přípravě plánů OP se státními podniky Povodí Vltavy a Povodí Labe. V letech 2006 -2007 jim poskytovalo zejména:

  • přehledy hlavních vodohospodářských problémů z hlediska morfologicko-ekologického stavu vodních toků a zájmů ochrany přírody a krajiny
  • návrhy revitalizačních opatření v síti vodních toků.

Tyto podklady byly do zpracování plánů OP pro první plánovací období částečně zahrnuty. Návrhy revitalizačních opatření, určené k realizaci v prvním plánovacím období, do roku 2015, jsou v plánech oblastí povodí skromné. Návrhy AOPK ČR byly převážně zařazeny do širších seznamů, tzv. zásobníků opatření, jejichž realizace by měla být zvažována v dalších plánovacích obdobích. I když tyto návrhy z velké části nebudou v nejbližších letech realizovány, jejich existence je důležitá mimo jiné v tom ohledu, že by měla předcházet opatřením v rámci správy vodních toků, která by byla v rozporu se snahami o zlepšení stavu těchto toků.

V řadě případů navrhovaných revitalizačních opatření bude v blízké budoucnosti účelné aktualizovat a upřesnit názor, jakou cestu navození vyhovujícího morfologicko-ekologického stavu jednotlivých úseků vodních toků volit. Podle stavu toho kterého úseku, se zřetelem k hlediskům účelnosti a úspornosti, bude možné rozlišovat přístupy:

  • plná revitalizace stavebně – investičního charakteru
  • dílčí opatření investičního i neinvestičního charakteru, podporující přírodě blízký stav vodních toků a samovolné renaturační procesy
  • převážně neinvestiční podpora samovolných renaturačních procesů.

Metodologie Plánů oblastí povodí dosud toto členění neznala. Jeho aplikace se však jeví nezbytnou vzhledem k tomu, že náročné cíle evropské Rámcové směrnice o vodách v oblasti zlepšování stavu vodních toků je třeba plnit i přes investiční a organizační náročnost stavebních revitalizací. Těmi není reálné pokrýt potřebný rozsah sítě vodních toků a musí být využíváno velkého, avšak dosud opomíjeného a mnohdy zbytečně mařeného potenciálu samovolných renaturačních procesů. Aktualizace v tomto směru představuje v nejbližších letech významný úkol jak pro správce vodních toků, tak pro AOPK ČR.

 

Autor textu: Just Tomáš

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt