Revitalizace vodních toků a nádrží

Revitalizace Bořeňovického potoka

Realizace: 2009 – 2010

Investor: Jan Horáček, K Pazderně 799, 256 01, Benešov

Projekt: Ing. Petr Datel, Benešov

Realizace: Proxima Benešov

Výchozí situace: Údolí Bořeňovického potoka – koryto vodního toku je zahloubené, napřímené a zpevněné (ve dně a části svahů opevněno betonovými tvárnicemi).

Obsah opatření: Předmětem stavby je revitalizace části Bořeňovického potoka (ř.km cca 2,7 – 3,2) včetně vybudování nové vodní nádrže „Podvesák“.

  • Vytvoření nového, přírodě blízkého koryta potoka v délce cca 340,5m. Koryto je vlnité, ve dně členité sledem tůní a brodů, stabilizované kamennými záhozy či pohozy. Přechod staré technické úpravy do revitalizovaného koryta stabilizuje zděný stupeň s dílčím vzdouvacím účinkem.
  • Zrušení trasy starého, technicky upraveného koryta.
  • Vytvarování zátopy malé vodní nádrže včetně litorálního pásma (plocha při provozní hladině: 15 200m2 )
  • Založení mokřadu (2000m2) a tří tůní (540m2)
  • Výstavba zemní hráze se sdruženým objektem, zahrnujícím spodní výpust a bezpečnostní přeliv, včetně přístupové lávky. Po obou stranách se koruna hráze směrem k zavázání do boků snižuje, což vytváří nouzové bezpečnostní přelivy.
  • Výsadby dřevinné zeleně. Jednotlivé výsadby vzrostlejších sazenic, individuálně chráněných, byly provedeny podél revitalizovaného koryta potoka a na koruně hráze nádrže. Ostatní výsadby byly založeny jako skupiny a chráněné oplocenkami.
  • Zatravnění pásu někdejšího pole po levé straně revitalizovaného koryta potoka.

Očekávané efekty opatření:

  • Obnovení přírodě blízkého členitého charakteru koryt potoků. S tím obnovení biotopů vázaných na koryta potoků a jejich břehy.
  • Zpomalení odtoku vody, omezení zbytečného odvodňování ploch v blízkosti potoků a zadržení vody v území.
  • Vytvoření biotopů malých tůní a mokřadu.
  • Zadržení vody v malé vodní nádrži, vytvoření litorálních a břehových biotopů

    Bořeňovice výchozí stav

Revitalizace toku a odbahnění rybníka v obci Domašín

Realizace: 2009 – 2011

Místo stavby: k.ú. Domašín, Vlašim

Investor: Město Vlašim

Projekt: Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Výchozí situace: Současný stav toku je pozůstatkem melioračních úprav, ke kterým docházelo v 80tých letech minulého století na zemědělských pozemcích v okolí. Koryto toku bylo narovnáno a do údolnice byly svedeny drenážní hlavníky plošného odvodnění. Důsledkem toho jsou omezené základní funkce toku a absence krajinného prvku, jakými koryta toků přirozeně bývají. Malá vodní nádrž v obci Domašín slouží pro akumulaci požární vody a pro extenzivní chov ryb. Vlivem intenzivní zemědělské činnosti v povodí nad nádrží byl urychlen proces zanášení nádrže jemnými sedimenty, takže nyní je zásobní i retenční objem nádrže značně omezený. Objekt bezpečnostního přelivu nádrže je zcela nevyhovující. Jeho kapacita a technický stav neumožňují bezpečné provedení povodňových průtoků. Rekonstrukce objektu tento stav napraví a sníží tak případné riziko přelití nebo dokonce destrukce hráze rybníka.

Obsah opatření: Projekt zahrnuje revitalizaci části toku nad malou vodní nádrží v Domašíně, odbahnění této nádrže a rekonstrukci jejího bezpečnostního přelivu.

Stavba je rozdělena na dva stavební objekty:

  • S01 revitalizace toku (součástí revitalizace je rovněž 5 tůní o celkové ploše 1801m2)

Revitalizační úprava je navržena na cca 740 m délky horní části toku. Začátek úpravy je na hraně lesa kde je navržena mělčí tůň jako prameniště toku, a končí větší tůní, která umožňuje napojení na zatrubnění. Odtud vede tok původním zatrubněním a posléze původním korytem do malé vodní nádrže v obci Domašín. Bylo navrženo složené koryto s kynetou na průtok Q30d a bermou na průtok až Q5. Pro větší průtoky se počítá s rozlivem na okolní pozemky. Šířka bermy se pohybuje od 10 do 45 m. Zvláště v širokých úsecích se bude jednat ale spíše o pás s vegetačním doprovodem, než o opravdové ohraničené koryto. Technický návrh se zabývá hlavně trasou bermy a předpokládá se že kyneta bude do dna bermy „vyryta“ tak, aby její trasa mírně meandrovala při střídání protisměrných oblouků s poloměry od 2-20 m a přímých úseků. Trasa bermy je určena její osou. Osa se skládá z jednoduchých a složených protisměrných oblouků s poloměry od 70 do 380 m.

Pro prostoru celé úpravy je navrženo celkem 5 tůní. Dvě budou přímo na vlastním toku a ostatní tři jsou navrženy na koncích drenážních hlavníků v prostoru bermy toku. Až na pramennou tůň na počátku úpravy mají všechny tůně obdobnou hloubku s sklony svahů břehů.

  • S02 odbahnění nádrže a rekonstrukce objektu bezpečnostního přelivu

Při návrhu a provádění odstraňování sedimentu je nutno věnovat pozornost poměru volné hladiny a litorálu. Důležité je dbát na vhodný sklon dna, a také nedopustit nadměrnou těžbu sedimentu. Velký sklon dna nebo vytěžení veškerého sedimentu můžou vést ke vzniku úzkého a druhově chudého litorálního pásma, přičemž může dojít i k poškození velmi cenných a stabilních litorálů a navazujících mokřadních společenstev.

Očekávané efekty opatření: Cílem úprav je posílení přírodní hodnoty krajiny a současně příznivé vodohospodářské funkce vodního prostředí na území u obce Domašín. Základním cílem úprav toku je vytvoření přírodě blízkého koryta. Odbahnění rybníka přispěje ke zvýšení zásobního objemu malé vodní nádrže a rekonstrukce objektu bezpečnostního přelivu umožní bezpečné převedení velkých vod pod hráz rybníka.

Po revitalizaci toku by tedy měly vzniknout podmínky pro nastartování následujících procesů:

  • znovuosídlení lokality původními druhy vodních nebo na vodní prostředí živočichů a rostlin (akvatické a semiakvatické druhy)
  • zlepšení vzhledu koryta, obnovení přirozeného krajinného prvku
  • nárůst zásoby mělké podzemní vody v lokalitě
  • podpora samočisticí schopnost vody
  • zachycení splachů z okolní zemědělské půdy

Revitalizace Loděnice

Realizace: 2010 - 2011

Investor: Zemědělská vodohospodářská správa, potom Povodí Vltavy, s.p.

Umístění: Přírodní rezervace V bahnách u Třtic, okres Rakovník

Projekt: Dr. Hájek, Hydrovision, Plzeň

Výchozí situace: Koryto Kačáku – Loděnice v dolní části přírodní rezervace V bahnách bylo v minulosti nevhodně technicky upraveno. Geometrizované tvarování je zbytečně zbavovalo členitosti, nadměrné zahloubení přispívalo k nežádoucímu odvodňování zvláště chráněného území.

Vysušováním trpěly také nejcennější, botanicky významné části přírodní rezervace, plochy v minulosti těženého rašeliniště po jižní straně Kačáku.

Obsah opatření:

  • Zrušení a zasypání starého koryta Kačáku v upraveném úseku v dolní části přírodní rezervace.
  • Vytvoření nového koryta přírodě blízkého charakteru, které je mělké a vlnité, v délce 362 m.
  • Vytvoření postranní biotopní tůně v suché rákosině v nivě Kačáku.
  • Vytvoření soustavy drobných zadržovacích tůní v ploše dříve těženého rašeliniště (převážně vzdouvání vody přehrazováním starých odvodňovacích zářezů).

Očekávané efekty opatření:

  • Obnovení přírodě blízkého charakteru dílčího úseku potoka Kačáku.
  • Podpora zamokření plochy dolní části přírodní rezervace, vytvoření biotopní tůně.
  • Podpora zadržení vody v ploše rašeliniště, s cílem podpory vzácných rostlinných společenstev.

Opatření byla provedena v souladu s plánem péče zvláště chráněného území, prioritně ku podpoře zájmů ochrany přírody. Byla uskutečněna díky vstřícnosti správce vodního toku a soukromého majitele pozemků zvláště chráněného území, který rovněž průběžně zajišťuje údržbu porostů v botanicky exponovaných částech území. Již krátce po revitalizaci se projevil kladný efekt v celkově vyšší nasycenosti lokality vodou a např. ZCHD rosnatka okroulolistá (Drossera rotundifolia) rychle kolonizovala obnažené a podmáčené povrchy rašeliniště.

Nové, přírodě blízké koryto Kačáku po dokončení stavebních prací na jaře 2011

Nové koryto Kačáku, v pozadí vytvořená biotopní tůň

Nově vytvořené zadržovací tůně v ploše bývalé těžby rašeliny

Zadržovací tůně v ploše rašeliniště. V popředí majitel pozemků přírodní rezervace a jejich udržovatel, Ing. Kasalický.

Nové koryto Kačáku při nástupu vegetace na jaře 2011

Zadržovací tůně v rašeliništi ve vegetačním období roku 2011

Jeden z významných předmětů ochrany přírodní rezervace V bahnách, rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

Revitalizace Strašeckého potoka

Realizace: 2011

Investor: Zemědělská vodohospodářská správa, potom Povodí Vltavy, s.p.

Umístění: Strašecký potok pod městem Nové Strašecí, okres Rakovník

Projekt: Jan Bartoš, Agroprojekce Litomyšl

Výchozí situace: Strašecký potok po Novým Strašecím byl v minulosti nevhodně technicky upraven do podoby přímého, nadměrně zahloubeného a kapacitního koryta. Do takto morfologicky znehodnoceného koryta navíc ústí odpadní vody z města Nového Strašecí, a to nejen vyčištěné vody z čistírny odpadních vod, ale také vody z dešťového odlehčení, představující výrazná hydraulická zatížení koryta. Souběhem těchto vlivů došlo k dalšímu nežádoucímu vymílání a zahlubování koryta, které dosáhlo v posledních letech havarijního charakteru – koryto se proměnilo v erozní strž hlubokou po ČOV až kolem čtyř metrů.

Obsah opatření:

  • Zrušení a zasypání starého koryta.
  • Vytvoření nového koryta přírodě blízkého charakteru, které je mělké a vlnité, v délce 877 m.
  • Vytvoření několika protékaných i postranních tůní.
  • Doplňkové výsadby dřevin.

Očekávané efekty opatření:

  • Odstranění havarijního stavu technicky upraveného, erodovaného koryta.
  • Obnovení koryta potoka přírodě bližšího charakteru, včetně potočního pásu, daného zhruba rozsahem vlnění koryta.
  • Za větších průtoků podpora tlumivých rozlivů vody do potočního pásu.

Další vývoj lokality

Vzhledem k charakteru místa a Strašeckého potoka a vzhledem k omezením, která ovlivňovala možnosti provedení stavby, nelze očekávat, že by uskutečněná revitalizace nastolila plně a trvale uspokojivý stav potoka a jeho okolí. Zejména bude třeba řešit tyto problémy:

  • Zatěžování potoka odpadními vodami, včetně dešťových odlehčení – město Nové Strašecí připravuje – velmi potřebnou – intenzifikaci systému nakládání s odpadními vodami. Je tedy naděje, že v budoucnu budou na potok kladeny menší požadavky jako na dočišťovací recipient odpadních vod.
  • I nové koryto může být vzhledem ke svému tvarování, k hydraulickému zatěžování a k charakteru zemin dále nežádoucím způsobem vymíláno a může se zahlubovat. Správce vodního toku bude vývoj koryta sledovat a v případě potřeby provádět korekční opatření, třeba stabilizační záhozy dna kamenivem.
  • Potoční pás nadále tvoří silně úživné zeminy, na nichž se nepochybně bude dál projevovat velmi silný sklon k bujení ruderální vegetace. V tomto prostředí nelze očekávat vznik nějakých přírodovědecky cenných ploch, v péči o území bude třeba podporovat „běžné“ porostní formace.
  • V dolní části revitalizovaného úseku a dále pak podél Strašeckého potoka až pod těleso rychlostní komunikace rostou shluky výrazně nežádoucí, vysoce invazní a zdraví nebezpečné rostliny bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Správce vodního toku by měl celý tento výskyt energicky likvidovat, hrozí kontaminace nejen celého níže ležícího povodí Kačáku, jehož je Strašecký potok přítokem,ale i celého širšího okolí. Druh se rychle šíří větrem a vodou zejména na obnažené povrchy, ale proniká i do zapojené vegetace.

Havarijně zahloubené koryto Strašeckého potoka před revitalizací, stav 2010.

Výusť dešťového odlehčení kanalizace, znečišťující Strašecký potok

Výstavba nového koryta potoka

Nové koryto po dokončení revitalizace

Nové koryto po dokončení revitalizace

 Nové, přírodě bližší koryto Strašeckého potoka na sklonku první vegetační sezóny 2011

 

Autor textu: Královcová Petra, Friedlová Ludmila, Šašek Jan

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt