Revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic

Realizace: 2005 - 2007

Investor: obec, od r. 2006 městys Pravonín

Katastrální území: Zdislavice

Náklady stavby: 11,76 mil.Kč (vč. DPH), z toho 82 tis. Kč výkupy pozemků;

Dotace: 10,58 mil. Kč, náklady ve výši 1,18 mil. Kč nesla obec Zdislavice. Měrné náklady liniové revitalizace takto činily 3.048,-Kč na běžný metr revitalizovaného potočního pásu, resp. údolí.

Projekt: Ing. František Holeček, Benešov

Realizace: sdružení firem Proxima a Laros Benešov

Koncem roku 2006 byla stavebně dokončena revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic, poblíž Vlašimi. Investorem této akce byla obec, od roku 2006 městys Zdislavice. Jedná se o zatím (2010) nejdelší liniovou revitalizaci vodního toku ve Středních Čechách. Stavba spočívala v revitalizaci Pekelského potoka a jeho dvou drobných přítoků v úhrnné délce 1780 metrů, včetně vytvoření přírodě blízkých pásů pozemků podél potoků. Zhruba uprostřed řešeného úseku údolí byla obnovena již před delší dobou zaniklá průtočná malá vodní nádrž - Židův rybník. Soustava byla doplněna několika průtočnými a několika postranními tůněmi a bohatě doprovozena výsadbami stromů a keřů.

Výchozí stav: Celý horní tok Pekelského potoka u Zdislavic byl v minulosti technicky upraven. V polích nad státní silnicí Vlašim - Pelhřimov se jeho pramenná oblast stala součástí trubní odvodňovací soustavy. Od silnice dál, již ve zdislavickém katastrálním území, převážně v přírodně nepříliš hodnotných lukách mezi lesními porosty, pak potok vedl v délce přes 1,3 kilometru v technicky upraveném korytě. Trasa tohoto koryta byla přímá, příčný průřez v pravidelném tvaru hlubokého lichoběžníka, kapacita v rozmezí Q2 až Q5. Koryto bylo opevněno zčásti dlažbou z betonových tvárniček, zčásti polovegetačními tvárnicemi. Podobně vypadaly i dva drobnější přítoky, které v tomto úseku Pekelský potok přijímá.

Obsah opatření:

Revitalizace Pekelského potoka a jeho přítoků

Součástí akce byly výkupy pozemků ve prospěch obce, které umožnily částečnou obnovu přírodě blízkých potočních pásů. Potoční pás se zde projevil i jako pojem, který má význam z hlediska vodoprávního projednání stavby. Hlavním fixním prvkem liniové revitalizace jako stavby je právě tento pás. Ten může být vnímán jako koryto toku v širším smyslu, resp. koryto povodňové. Koryto v užším smyslu, tedy samotná kyneta pro běžné průtoky, se může v mezích tohoto pásu dál samovolně vyvíjet, jako se to děje u přírodních vodních toků.

Malá průtočná kapacita, menší než Q1, orientačně bližší spíše hodnotě Q30d, má zcela zásadní význam pro ekologickou i vodohospodářskou funkčnost revitalizačních koryt a nakonec i pro jejich vzhled. Ploché tvary malého, mělkého koryta umožňují jeho členité detailní tvarování i následné samovolné dotvarování - a členitost je základem příznivého ekologického stavu. Větší průtoky se z malého koryta vylévají do okolních ploch, a tím se tlumí jejich postup. Malé koryto není ani za větších průtoků vystaveno větším rychlostem proudění, což je zásadním příspěvkem k jeho stabilitě.

Podstatné pro celou akci byly vstřícné pracovní vztahy mezi stavebníky a majiteli, resp. uživateli ploch, ležících v perimetru výstavby. Jejich zájmům se vyšlo vstříc například v dolním úseku stavby, kde dřívější technicky upravené koryto půlilo louku zhruba uprostřed. Při revitalizaci byl nově utvářený potoční pás záměrně přisazen k jedné straně louky, aby vznikla vcelku obhospodařovatelná plocha.

Obnovený Židův rybník

Rybník je průtočný, s bezpečnostním přelivem v kapacitě Q100, což v tomto místě, při ploše povodí 2,65 km2, znamená průtok přes 8 m3/s. Požadavek dimenzování přelivu na Q100 nejspíše vyšel z toho, že asi kilometr pod revitalizací se při potoce nalézá další rybník a pod ním mlýn, adaptovaný na rekreační a školící středisko. Nádrž má při provozním plnění plochu hladiny 1,5 hektaru a objem 25.700 m3. K tomu retenční objem činí dalších 19.500 m3. Byla snaha zasadit nádrž citlivě do terénu, s mírně sklonitými svahy, aby se po obvodu mohly ve značném rozsahu rozvinout mělkovodní (litorální) partie, které jsou na takové nádrži z hlediska přírody a krajiny tím nejcennějším a nejzajímavějším. Tvarování nádrže nepříznivě ovlivnilo jenom to, že se od majitelů nepodařilo získat část nyní lesních pozemků po pravé straně zátopy, které nepochybně k původnímu rybníku patřily. Bylo tedy potřeba hráz nádrže po pravé straně zatočit a vytáhnout do boku zátopy.

Tůně:

Součástí revitalizace u Zdislavic je šest hloubených zemních tůní o celkové ploše asi 2500 m2. Několik tůní bylo vyhloubeno po straně potoků. Jsou závislé na mělké podzemní vodě nebo na vodě drenážní a uplatní se hlavně jako stanoviště vodních a mokřadních rostlin a živočichů. Jedna tůňka byla vytvořena v potoce nad rybníkem a může do jisté míry zpomalovat zanášení nádrže splaveninami. Jedna větší tůň byla vyhloubena v ne zcela obvyklé pozici pod hrází nádrže a je protékána odpadem z bezpečnostního přelivu. Za povodňových průtoků se může tato tůň do jisté míry uplatňovat jako vývar pod bezpečnostním přelivem a je celkově koncipována tak, aby po svém obvodu rozptylovala povodňové průtoky do okolního terénu. Toto, dá se říci, experimentální umístění tůně také sleduje jisté kompoziční a pohledové cíle. Snaží se zajímavěji vyřešit prostor pod hrází, který bývá u rybníků často problematický. Při tradičním technickém provedení odpadů ze spodní výpusti a z bezpečnostního přelivu mezi nimi často vzniká jalová trojúhelníková plocha nejasného funkčního využití a rozpačitého vzezření - ta je ve Zdislavicích nahrazena tůní.

Ozelenění dřevinami:

stabilizuje potoční pásy a snaží se obnovit prvek potočních stromo-keřových lemů, který potokům v důsledku dřívějších technických úprav chyběl. Tyto dřevinné lemy by měly být v budoucnu schopny samostatné existence i v případě, že by okolní lesní porosty byly smýceny. Kolem potoků byly jednotlivě sázeny středně velké sazenice olše lepkavé, opatřené kůly a individuálními chráničkami proti zvěři. Jinak těžiště doprovodných porostů bylo zakládáno v podobě skupin, soustředěných do ochranných oplocenek. V oplocenkách byly lesnickým způsobem vysazeny převážně malé sazenice místně vhodných druhů listnatých keřů a stromů. V těchto oplocených skupinách byla do jisté míry snaha vytvářet shluky jednotlivých druhů dřevin, rozmístěné podle podrobných vlhkostních a světelných poměrů. (Například: Vlhké místo, přivrácené ke slunci - shluk keřových vrb. Sušší místo v oplocence - shluk dubů nebo jasanů.) Zakládání oplocenek je sice pracné a nákladné, ale podle zkušeností se vyplácí - ochrana proti zvěři, která je při výsadbách v krajině tak jako tak zcela nezbytná, je v tomto případě podstatně účinnější než ochrana individuální. Jednotlivé zaplocené skupiny mohou mít při zakládání pravidelné půdorysné tvary - ty se po odstranění oplocenek, k němuž dojde po několika letech, velmi rychle vytratí.

Efekty opatření:

  • Obnovení přírodě blízkého, členitého charakteru koryt potoků a částečné obnovení doprovodných potočních pásů. S tím obnovení biotopů, vázaných na koryta potoků a jejich břehy.
  • Zpomalení odtoku vody, omezení zbytečného odvodňování ploch v blízkosti potoků a zadržení vody v území.
  • Vytvoření biotopů malých tůní.
  • Zadržení vody v malé vodní nádrži, vytvoření litorálních a břehových biotopů, vytvoření vodní plochy, využitelné pro neorganizovanou rekreaci místních obyvatel.

Pekelský potok je jedním z přítoků vodohospodářsky a přírodovědecky významného Štěpánovského potoka. Dolní více než dva kilometry Štěpánovského potoka, po vyústění do řeky Sázavy, se vzácně dochovaly v natolik hodnotném přírodním stavu, že byly prohlášeny přírodní rezervací. V PR Štěpánovský potok je chráněna přirozená meandrace potoka v lesních lukách, žijí tam dosud mimo jiné mihule potoční, mřenka mramorovaná, střevle potoční a vranka obecná. Jde skutečně o hodnotnou lokalitu a je škoda, že na jejím stavu se nepříznivě podepisuje stav drobnějších potoků v horních částech povodí, které většinou vypadají tak, jak dříve vypadal i popisovaný úsek Pekelského potoka před revitalizací. K efektům revitalizace Pekelského potoka by tedy mělo patřit i zlepšení poměrů v rezervaci. V budoucnu se v povodí předpokládají další podobné akce.

Dosažené vodohospodářsko - ekologické efekty revitalizace nivy pod nádrží:

  • doba zdržení v revitalizovaném korytě se prodloužila 3x oproti době zdržení v melioračnímu kanálu
  • zvětšení aktuální zásoby vody v korytě
  • zvětšení zásoby nivní vody
  • tlumení průběhu velkých vod
  • posílení členitosti koryta z hlediska oživení
  • posílení stability koryta
  • zlepšení vzhledu koryt a niv

Další perspektiva revitalizované lokality: Jak již bylo výše uvedeno, nová revitalizační koryta byla vybudována mělká a byl jim ponechán dostatečný prostor pro další vývoj. Znovu se zde potvrdilo, že jsou to ty nejlepší předpoklady pro zdravý vývoj revitalizované lokality.

Významným rysem celé revitalizační stavby byla snaha zpomalit běžné i povodňové odtoky a naopak co nejvíce udržet vodu v území. Je zřejmé, že pokud se budou ve větší míře vyskytovat povodně a sucha, budou právě tyto aspekty revitalizačních staveb více nabývat na významu.

V říjnu 2009 byl za účelem kontroly funkčních objektů nádrže vypuštěn revitalizační rybník ve Zdislavicích, což přineslo zajímavou možnost studovat proudění v revitalizovaném korytě pod rybníkem za většího průtoku. Výsledky měření byly prezentovány na jednodenním semináři „Vodohospodářské aspekty péče o krajinu“, který se uskutečnil dne 21.10.2010 na Krajském úřadě Středočeského kraje. Prezentaci naleznete zde.

 

 

 

 

 

Kontrola a hodnocení akce v březnu 2011

Popis zjištění:

Revitalizační koryto Pekelského potoka v celé délce nad i pod nádrží stabilní, zapojené. Revitalizační koryta přítoků rovněž stabilní. Rizikové místo je na horním přítoku (nad nádrží, od Kuňovice) - v úseku nad rybníkem, v místě, kde tok opouští les dochází k rozdvojení vodního toku. Jedno rameno obtéká boční hráz rybníka a druhé protéká zamokřenou nivou a tvoří přítok rybníka. Je třeba upravit přerozdělení průtoků, tak aby větší část průtoku zamokřovala nivu a vytvářela biologicky hodnotný mokřad. Špatné přerozdělení průtoků může rovněž ohrožovat stabilitu hráze.

V korytech se stabilizovala podrobná členitost v podobě sledu tůní a brodů, změny následným zanášením a vymíláním modifikovaly detailní tvary, ale v zásadě nezměnily geometrii koryta, vytvořenou při stavbě. Koryta mají převážně písčité, štěrkové až kamenité dno, do něhož z břehů vstupuje bylinná vegetace.

Ve vytvořených potočních pásech přiměřené zamokření, odpovídající tvarům terénu. Nejsou patrny známky, že by zamokření nepřiměřeně zasahovalo navazující plochy.

Tůně funkční, přiměřeně zarůstají a obrůstají rákosem nebo orobincem. Tůň na dolním okraji revitalizace je silně využívána jako napajedlo zvěře – sešlapané okraje, zákal.

Na hrázi a objektech nádrže nejsou patrny závady. Objekty a plochy přiléhající k nádrži jsou udržovány sečením, prostor revitalizace není znečištěn odpady. V litorálu po obvodu nádrže se prakticky nevyvíjí porost makrofyt, což svědčí o silnější nasazení rybami. Vegetační základ vody také svědčí o úživnosti a silnějším zarybnění.

Informační tabule udržována v pořádku.

Porosty dřevin podél koryt prosperují, vysazené skupiny a linie jsou funkční. Oplocenky byly převážně odstraněny. Individuální ochrany zejména olší podél koryt potoků již jsou převážně nepotřebné a začínají se rozpadat. Provedené výsadby vhodně doplňuje a v zásadě již začíná předstihovat samovolný nálet dřevin, hlavně olše lepkavé. Nálet dřevin chybí po obvodu litorálu nádrže, zřejmě byly nevhodně odstraňovány v rámci údržby nádrže.

Závady:

  • Dle vnějších známek příliš silné zarybnění nádrže, které brání zarůstání litorálu a zhoršuje kvalitu vody v nádrži.

Doporučení:

  • Posílit stabilizaci koryta přítoku od Kuňovic na okraji lesa proti vymílání směrem do strouhy po pravé straně boční hráze nádrže – kamenný pohoz, přisyp zeminy, popř. stabilizace podél břehu položeným neodvětveným kmenem stromu.
  • Důsledněji kontrolovat stav zarybnění nádrže a uplatňovat doporučení pro rybářské využívání, které dala AOPK ČR.
  • Neomezovat růst dřevin po obvodu litorálu nádrže.
  • Odstranit zbytky oplocenek, zejména pletivo, a již nepotřebné a rozpadající se individuální ochrany vysazených stromů.

Prohlídku a hodnocení provedli: Ing. Královcová, Ing. Just, Mgr. Spilka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor textu: Just Tomáš, Friedlová Ludmila

Regionální pracoviště Střední Čechy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt